Na to, jak často přicházejí lékárníci chyby odhalují, si nechala zpracovat interní průzkum Česká lékárnická komora (ČLK). Vyplynulo z něj, že alespoň jednou měsíčně odhalí lékovou chybu více než 99 procent lékárníků. „Více než dvě třetiny lékárníků odhalí při osobním výdeji lékovou chybu alespoň jedenkrát týdně. A přes dvacet procent dotazovaných lékárníků jí zabrání dokonce každý den,“ upozorňuje komora.

Nejčastěji najdou lékárníci chybu po zhodnocení vyzvedávaného receptu a dotazem na pacienta. Druhým nejčastějším krokem k odhalení chyby jsou dotazy přímo od zvídavých pacientů, kteří mají tušení, že je něco špatně. I proto je v lékárenství kontakt člověka s člověkem podle komory nenahraditelný.

„Některé lékové chyby jsou viditelné na první pohled, například pokud je na receptu evidentně chybně předepsaná léková forma. Ale je mnoho lékových chyb, které lékárník odhalí až díky citlivému rozhovoru s pacientem. Například to, že pacient užívá lék jinak než by měl,“ vysvětluje prezident ČLK Aleš Krebs.

Recept není zárukou

Ani recept od lékaře nemusí být zárukou, že lék pacientovi v jeho aktuálním zdravotním stavu a s užívanou medikací bude jen ku prospěchu. V průzkumu lékárnici uvedli, že nejčastější lékovou chybou, je chybně předepsaná léková forma, například záměna tablet za injekce. Případně špatně naordinované dávkování.

Spoustu lékových chyb také dělají pacienti sami, když si ordinují samoléčbu. „I já se často v lékárně setkávám s tím, že po mně pacient žádá pro něj nevhodný lék. A po několika upřesňujících dotazech společně vybereme jiný přípravek. Často pacienty také upozorňuji na chyby v dávkování, kterých se dopouštějí například při užívání léků proti bolesti,“ popisuje lékárník a zároveň viceprezident komory Martin Kopecký. Chybou nemusí být jen jejich nadměrná konzumace, ale také třeba půlení, které ve výsledku nemusí přinést žádný efekt.

Velkou pomůckou pro kontrolu představuje pro lékárníky takzvaný sdílený lékový záznam. „V lékovém záznamu jsou dostupné údaje o veškerých předepsaných lécích a vydaných a vydaných léčivých přípravcích na eRecept nebo na zdigitalizovaný listinný recept,“ vysvětluje Klára Brunclíková, mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv. 

Od června minulého roku je záznam pacienta otevřen ošetřujícím lékařům, lékárníkům vydávající recept či klinickým farmaceutům. Stejně jako u jiného sdílení osobních údajů, je ale možné nahlížení do záznamu zdravotníkům zakázat. Lékárníkům ale Češi věří a jejich kontrola jim proti srsti není.

Udělení souhlasu 

Nesouhlas k nahlížení mají totiž lékárníci „jen“ od 6,5 tisíce lidí, další dva a půl tisíce dovolí náhled jen jednomu konkrétnímu lékárníkovi. „Lékový záznam totiž nabízí možnost udělení souhlasu či nesouhlasu v několika kategoriích - mohou být uděleny zvlášť pro lékaře, zvlášť pro lékárníky a zvlášť také pro klinické farmaceuty,“ dodává Brunclíková.