Kliknutím zvětšíteČtyřlístek, který je příspěvkovou organizací statutárního města Ostravy, pečuje o lidi s mnoha podobami mentálního i kombinovaného zdravotního postižení.
„Jsou mezi nimi velké rozdíly, spočívající v míře zdravotního postižení. Proto máme různé služby, neboť pro každého z klientů může být vhodné něco jiného, ale někdy těžko dokáže verbálně vyjádřit to, co mu vyhovuje. Pracovnice v sociálních službách, které se o ně starají, jsou však tak zkušené, že díky alternativní komunikaci dovedou zjistit, co se mu líbí anebo jak reaguje na některé podněty. Pro naše klienty je sice důležité, v jakém prostředí žijí a bydlí, ale podstatné je především to, jak se o ně staráme a jaký jim poskytujeme servis,“ říká ředitel organizace Svatopluk Aniol.
Zlepšit životní podmínky pro klienty pomáhá transformace Čtyřlístku již 10 let. Hlavním cílem změny pobytových služeb je, aby uživatelé s mentálním postižením měli právo žít v běžném prostředí s ostatními lidmi. Měli by mít možnost volby a kontroly nad vlastním životem. Podle svých schopností se pak rozhodovat, spolurozhodovat s podporou personálu nebo se určité situace, která se jich dotýká, alespoň účastnit. Právě díky transformaci mají uživatelé šanci na změnu stávajícího způsobu života.
V první etapě, která probíhala v roce 2019, se v ostravském Čtyřlístku podařilo dokončit pět nových domků – domovů pro osoby se zdravotním postižením v ostravských částech Výškovice, Hrušov, Petřkovice a Nová Bělá.
V druhé etapě byly s podporou EU dokončeny anebo jsou těsně před dokončením další domky, a to v Ostravě-Svinově, v Ostravě-Zábřehu, Ostravě-Lhotce a ve Slezské Ostravě.
V závěrečné části transformace jsou realizovány tři stavby v ostravských lokalitách Hrušov, Heřmanice a Zábřeh. U posledních dvou staveb jde o rekonstrukce. Tyto objekty budou předány v letošním roce.
Celkem se tedy jedná o 13 domů, do nichž se v letech 2019 až 2021 přestěhuje159 klientů organizace. Lidé se zdravotním postižením tak budou moci žít v běžných podmínkách mimo ústavní zařízení. To se v Ostravě úspěšně daří především díky finanční podpoře z evropských fondů, kdy na projekty pro zlepšení péče o klienty Čtyřlístku přispěla EU více než 170 miliony korun. Zbývajících více než třicet milionů pokryjí finance státu a města Ostravy.
Místa pro 300 klientů
Spolupráce na projektech se všemi zainteresovanými je příkladná. „Máme dobrého zřizovatele, jímž je statutární město Ostrava,“ pochvaluje si ředitel Čtyřlístku Svatopluk Aniol. „Neměli jsme nikdy problém se schvalováním našich projektů a požadavků. Máme i velmi dobrou spolupráci s krajským úřadem.“ Výborně vše funguje také s přípravou projektů pro získávání evropských peněz. „U projektů z IROP musíme spolupracovats Centrem pro regionální rozvoj v Karlových Varech. Je to efektivní spolupráce, lidé z tohoto centra jsou chápaví a rozumní, nechtějí nic zbytečného, jsou ochotní řešit všechno v podstatě kdykoliv,“ uzavírá Aniol.
Organizace Čtyřlístek disponuje ve svých zařízeních s různými formami sociálních služeb téměř 300 místy určenými lidem s mentálním postižením i v kombinací tělesných a smyslových vad. Cílem poskytovaných sociálních služeb je umožnit uživatelům žít v maximální míře plnohodnotným způsobem života, který se co nejvíce přibližuje životnímu standardu věkově srovnatelné populace. Jde především o vytvoření příjemného, inspirujícího prostředí, naplnění života uživatelů zájmovými činnostmi a rozvíjení jejich osobnosti, tělesných i duševních schopností.
Snahou Čtyřlístku je vyrovnávat příležitosti lidí s hendikepem a zdravých. Snaží se zde předcházet nejen sociálnímu vyloučení těchto osob, ale také respektovat a rozvíjet jejich citový život. Mezi těmi, kteří ve Čtyřlístku pomáhají a jejich klienty pamatují přátelské vztahy na principu vzájemné důvěry. Podobně posilují i kontakty s rodinami uživatelů jejich služeb.
Svatopluk Aniol: Podpora z evropských fondů je rozhodující
Čtyřlístek je centrum pro osoby se zdravotním postižením v Ostravě. Čím vším se tato příspěvková organizace zabývá, o tom jsme hovořili s jejím ředitelem Svatoplukem Aniolem.
Svatopluk AniolVaše centrum se stará o osoby se zdravotním postižením. Čím vším se zabýváte?
Z toho názvu to tak úplně jasně nevyplývá, ale my jsme organizací, která se stará o lidi s mentálním postižením. A mohou k tomu mít i postižení další, více než polovina má tělesné postižení, jsou tady i lidé se smyslovým postižením. Spektrum služeb je široké. Jsou zde lidé, kteří jsou postižení jen lehce, na kterých byste to třeba zprvu ani nepoznal, až po případy hlubokého mentálního postižení ještě kombinovaného s těžkým tělesným postižením.
A jakým způsobem péče o klienty funguje?
Máme devět služeb. Z toho je většina pobytových, což znamená celoroční pobyt. Čtyři jsou domovy pro osoby se zdravotním postižením, jeden je domov se zvláštním režimem. Ten se liší klienty, kteří mají agresivní projevy vůči sobě i vůči svému okolí. Je zde více pracovníků a musí umět s těmito klienty zacházet tak, aby agresivní projevy byly minimální.
Potom máme takzvaná chránění bydlení. To jsou také celoroční pobytová zařízení, kde jsou ti nejschopnější klienti. To jsou takoví, kteří se o sebe sami postarají napříkladz hlediska hygieny, někteří dokážou něco uvařit, mají volný pohyb, můžou kamkoliv chodit, protože se neztratí. Tam není dohled pracovníků tak intenzivní, jen jim při některých činnostech pomáhají.
Následují sociálně terapeutické díly, což je ambulantní služba, kam klienti docházejí od pondělí do pátku. Tam se snaží osvojit si a zlepšit některé činnosti běžného života. Naučí se třeba vařit, přibíjet hřebík. Určitý volný čas tam tráví lidé z našich pobytovek nebo tam docházejí i lidé, kteří bydlí doma, a my jim pomáháme s osvojením domácích činnosti, jako například uklízení, nakupování.
A poslední služba, ta je jakoby v hierarchii na nejvyšším stupni, je terénní služba podpora samostatného bydlení. V ní poskytujeme službu podle potřeb klientů, například něco vyřídit na úřadě, nebo třeba vařit něco složitějšího, co ještě neumí. Pomůžeme jim prostě se vším, co potřebují. Ale jinak mají naprosto svobodný pohyb, můžou dělat spoustu věcí sami a pomoc potřebují jen občas. Bydlí v obecních nájemních bytech, nebo i v soukromí.
Kolik vašich projektů bylo podpořeno z evropských fondů? A lze říci, který je pro Čtyřlístek nej… nebo mají všechny stejnou důležitost?
Když se to sečte, tak je to jedenáct projektů. V rámci transformačních záměrů Čtyřlístků má každý z těch projektů svůj význam podle toho, jak jsme si koncepci připravili a daří se nám ji realizovat. První bylo chráněné bydlení, které bylo vytvořeno rekonstrukcí bývalého denního stacionáře. Říct, co je důležitější, to je těžké. Můžeme ale konstatovat, co bylo, nebo ještě je, nejobtížnější. Teď je to takové finále, jsou to největší projekty. Finančně i z hlediska počtu lidí, kterých se týkají.
V loňském roce jsme otevřeli pět nových domků pro 60 klientů, v letošním roce v prvním čtvrtletí otevřeme dva nové a jeden rekonstruovaný domek, ve druhém čtvrtletí by měly následovat další čtyři domky a celá transformace bude zakončena ve čtvrtém čtvrtletí rekonstrukcí posledního zařízení, určeného pro 18 klientů s nejtěžším tělesným postižením. Celková kapacita těchto 13 domků je 159 klientů a budou provozovány ve třech službách.
Jak moc je pro vás důležitá podporu z fondů EU?
Řekl bych, že je rozhodující. Přispívají osmdesát pět, někdy to bylo i sto procent nákladů. Naše transformace bude představovat částku kolem tři sta padesáti milionů korun. Z toho pro zřizovatele, statutární město Ostrava, to bude částka cca 50 milionů korun. Takže když to zjednoduším, budeme mít za padesát milionů korun postavených jedenáct nových domků a dva další zrekonstruovány. Na počátku transformace zastupitelstvo města schválilo tři sta milionů korun jako rámec pro transformační záměry a uložilo řediteli organizace, aby se prostřednictvím projektů pokusil sehnat, co nejvíce zdrojů z evropských fondů. A nám se to podařilo, všechny projekty, které jsme podali, byly schváleny. Totéž se podařilo našemu zřizovateli, který podal projekty na pět domků ze třinácti.
Lze v dnešní době vůbec v tomto „odvětví“ bez pomoci z evropských fondů fungovat?
Myslím, že by organizace určitě fungovaly, ale podmínky pro jejich práci a zejména pro život klientů, by nebyly tak příznivé. To znamená, že řada budov by byla nadále ve špatném stavu, nevyhovujícím pro život klientů, například na nějakém zámku. Takže si myslím, že bez těchto peněz by se transformační změny realizovaly jen velice obtížně a v omezené míře. Současně je třeba říct, že projekty jsou administrativně velice náročné a komplikované. Měli jsme možnost o tom diskutovat třeba s kolegy z Itálie nebo Francie. Tam to je, pokud říkali pravdu, daleko jednodušší. Ale i v tomto směru se situace přece jen zlepšila.
51
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
