Jidáši, Jidáši, co jsi to učinil, že jsi svého pána zradil? Za to budeš pykati, s čertem ďáblem sídliti!“ S touto říkankou obcházejí chlapci v Jenišovicích, Chroustovicích, Stradouni nebo Vraclavi domy a jsou za to obdarováváni. Vodění Jidáše předchází „vrkání“, jež spočívá v obchůzce s hlasitými klapačkami a řehtačkami. Dříve se tento zvyk vyskytoval i v dalších regionech, nyní už jen v Pardubickém kraji.

U prachatického hřbitova se opět pekala vajíčka.Zdroj: Deník/Leona Fröhlichová

Pekání vajec: Zapomenutá velikonoční tradice se dochovala v Prachaticích. Pekání je souboj v ťukání zdobenými vajíčky. Kdo špičkou svého vejce rozbije vejce soupeři, vyhrává a získá protivníkovo vajíčko.Tento zvyk byl původně rozšířen ve více regionech, ale postupně zanikal.

Pštrosí kraslice: Ozdobit kraslici dá dost práce. A co teprve kraslici ze pštrosího vejce? Právě takové jsou až do 28. dubna k vidění v chebském infocentru. Svá díla sem zapůjčili nejen němečtí výtvarníci, ale i chebský kronikář Jindřich J. Turek. „Byla to má první kraslice a hned pštrosí,“ řekl.

Na brněnském náměstí Svobody začaly Velikonoční slavnosti
Květná neděle je tady, nastává pašijový týden. Křesťanům končí dlouhý půst

Na dvě stovky tatarů uplete před Velikonocemi klient zlínských sociálně terapeutických dílen František Peřestý. „František je klientem dílen dvanáct let, a zvládne dokonce jakýkoliv koš,“ pochválila jeho zručnost sociální pracovnice a vedoucí košíkářské dílny Eva Vaňharová. František bude plést i koše na hračky do dětských pokojů.

V Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově mají mimo jiné vystavenou i pomlázku dlouhou 583 centimetrů.Zdroj: archiv Agentury Dobrý den

Obří pomlázka z osmi vrbových prutů je vystavena v Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově. Na jedno máchnutí jí lze přetáhnout patnáct dívčích zadečků, což pracovníci pelhřimovského muzea prakticky vyzkoušeli. Drží aktuální český rekord, a to 699 centimetrů, vyrobili ji v obci Silůvky. Ve městě rekordů Pelhřimově se podařilo zrealizovat i další velikonoční unikát: největší kraslici z lidí. Toto obrovské velikonoční vajíčko vytvořilo 940 žáků místních škol. Mozaiku velikonoční kraslice, která měla rozměry 25 krát 11 metrů, zapsali komisaři z Agentury Dobrý den do České knihy rekordů.

Borkovany na Břeclavsku jsou jedinou obcí v České republice, která má v obecním znaku již od roku 2004 velikonoční kraslici. Ne náhodou. V malé vesničce poblíž Klobouk u Brna žilo Velikonocemi ještě před pár lety po celý rok na sto maléreček.

Tamní kraslice jsou známé po celém světě, kam se jich donedávna ročně vyváželo i sto padesát tisíc. Vznikají tradiční metodou tak, že se na vyprázdněnou skořápku bílého vajíčka štětcem nanese anilinová barva a po zaschnutí se bez předchozího návrhu do skořápky zarývá „résovák“.

Exponáty šikovných maléreček mohou lidé po celý rok zhlédnout na výstavě, která je přístupná po předchozí telefonické domluvě. Maléreček v obci sice ubývá, tradice „résování“ se však i nadále předává z matky na dceru. „Řada žen kraslice maluje jen pro zábavu, některé si jejich tvořením ještě i drobně přivydělávají,“ přiblížil starosta obce Radek Valenta. 

Kraslicovník na hranickém Masarykově náměstíZdroj: Deník / Jiří Kopáč

Strom Kraslicovník ověšený tisíci velikonočními kraslicemi zdobí od konce března náměstí v Hranicích na Olomoucku. Městská kulturní zařízení tak pokračují v tradici z posledních let. Ozdoby pocházejí z dílny místních škol, školek a spolků.

Sklo v akci: V Pavilonu skla v Klatovech se před velikonočními svátky pravidelně koná tvoření s lektorkami. Tentokrát tam nejen děti originálně zdobily skleněná vajíčka, zajíčky či kuřátka. Skleněné figurky byly vyfouknuty právě pro tuto příležitost. Na výběr byly různé techniky malování barvami nebo zdobení třpytkami.

Holčenčí koleda.
Holčičí pomlázka. Když ženy jdou s opentlenými vařečkami na muže

Jízda kolem osení nebo také rajtování, je zvyk, jehož historie sahá až k dobám po bitvě na Bílé hoře. Lukavec u Fulneku na Novojičínsku je jediným místem v České republice, kde se tato velikonoční tradice dodržuje. V neděli jezdci nazdobí koně a v průvodu s pěší hudbou žehnají polím a v obci zvěstují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V čele jede Jezdec kříže.

Obří zajíc obklopený kraslicemi dělá již třetím rokem radost kolemjdoucím, turistům a především dětem z nedaleké školy a školky v Rynolticích na Liberecku. Místní ho získali darem z OC v Mladé Boleslavy a stejně jako v předešlých letech bude k vidění v paZdroj: Deník / Kamil Košun

Obří zajíc obklopený kraslicemi dělá již třetím rokem radost kolemjdoucím, turistům a především dětem z nedaleké školy a školky v Rynolticích na Liberecku. Místní ho získali darem z OC v Mladé Boleslavi a stejně jako v předešlých letech bude k vidění v parku před obecním úřadem do konce Velikonoc.

Malérečky najdete i na severu Čech. Že se tradice zdobení kraslic udržuje jen na Moravě? Omyl. I na severu Čech potkáte malérečky, které svým umem každoročně dokazují, že lidové tradice se udržují i zde. Najdete je v Libotenicích, v malé obci poblíž Roudnice nad Labem, kde mají i svou galerii. A sídlí tam také Asociace malířek a malířů kraslic České republiky, která sdružuje malířky a malíře kraslic, chrání a udržuje tradiční způsob této tvorby, jež se v takové míře nevyskytuje v žádné jiné zemi na světě. V libotenické galerii mají otevřeno během Velikonoc včetně pondělí od 10 do 16 hodin. Zároveň tam zručná malérečka vyučuje toto umění vždy o víkendech od začátku roku až do Velikonoc.

Hotové kraslice.
Jak na velikonoční kraslice malované voskem snadno a rychle

Novodobou velikonoční tradici, která je založena na známé legendě, letos čtvrtým rokem živí Velvarští ze středních Čech. Při místním Vajíčkobraní vybírají natvrdo vařená vejce, která následně průvod v čele se starostou Velvar Radimem Wolákem pěšky odnese do Prahy. Podle legendy totiž měli Velvarští kdysi přispět vajíčky na stavbu Karlova mostu. Místo syrových vajec ovšem do Prahy přivezli vejce vařená, čímž se stali terčem posměchu.

Holčenčí koleda.Zdroj: Vojtěch PodstavekDívčí, holčičí či holčenčí koleda - tak se říká zvyku, který se drží v regionu pod Orlickými horami na Rychnovsku a Náchodsku. Podle etnoložky rychnovského Muzea a galerie Orlických hor Pavly Bláhové je tato tradice stará minimálně sto let. „Je zajímavé, že tento zvyk nejen přežil, ale v dnešní době jeho obliba i narůstá. Dívčí koleda se slaví čtrnáct dní před Velikonocemi, což připadá na takzvanou Smrtnou neděli,“ připomíná Pavla Bláhová.

Dívky a ženy vyrážejí po koledě s opentlenými pomlázkami, ale i vařečkami. Podle Pavly Bláhové se dívčí koleda vyvinula pravděpodobně z obchůzky s lítem. „Ženy šlehají muže a při této příležitosti je zároveň i zvou na Velikonoce k sobě. Za svou koledu pak dostávají sladkosti, vajíčka nebo jiné drobnosti,“ dodává etnoložka.

Jaro v zámeckém parku v Kostelci nad Orlicí.
Mrazům "odzvonilo" dříve. Letošní březen byl pátý nejteplejší od roku 1961