Marta Miková: Nejdůležitější je vědět, odkud pocházíme
Je duší folklorního dění v Přerově, a pokud ji potkáte na vodění medvěda, tak zaručeně v nějaké originální masce - třeba černošky z Ghané, kočičky nebo růžového prasátka.
Marta Miková se snaží o udržení lidových tradic, a proto před osmi lety asi nikoho nepřekvapilo, když přišla s nevšedním nápadem - na vlastní náklady nechala postavit kapličku v Lýskách.
close info Zdroj: Deník / Petra Poláková-Uvírová zoom_in
Pochází z malé vesnice nedaleko Přerova, a přestože ji folklorní tance lákaly už od dětství, začala se jim naplno věnovat až v pětadvaceti letech.
„Přišla jsem na první zkoušku souboru a zůstala v něm třicet let,“ směje se.
Jako členka souboru Haná Přerov stála u zrodu folklorního festivalu V zámku a podzámčí, ale také u obnovení tradice vodění medvěda v Přerově.
close info Zdroj: Deník / Petra Poláková-Uvírová zoom_in
Usilovat o zachování lidových tradic je podle ní důležité.
„Nejdůležitější je vědět, odkud pocházíme, a zachovávat ty kořeny. Aby lidé věděli, z čeho vzešli - ze selského rodu, protože tady na Hané se žilo zemědělsky, všude kolem Přerova byly statky a živila nás půda,“ říká.
close info Zdroj: Deník / Petra Poláková-Uvírová zoom_in
Na hanáckém folkloru ji fascinuje obřadnost, kterou asi nejlépe vystihuje bohatě zdobený kroj.
„Hanácký kroj zůstal ve své barokní podobě, takže je v tom určitá noblesa a vznešenost, když kráčíme v těch kulatých, bohatých a těžkých sukních,“ podotýká.
close info Zdroj: Deník / Petra Poláková-Uvírová zoom_in
Marta Miková pomáhá organizovat folklorní akce ve městě, ale je i majitelkou oblíbené vinotéky v centru Přerova. Víno podle ní totiž k folkloru neodmyslitelně patří.
„Když se naši předkové večer sešli po práci, tak většinou u štamprličky nebo skleničky vína. V okolí Přerova se navíc víno i historicky pěstovalo,“ vysvětluje.
close info Zdroj: Deník / Petra Poláková-Uvírová zoom_in
Před osmi lety se jí podařilo splnit si svůj sen. Na vlastní náklady tehdy nechala postavit kapličku v Lýskách.
„Na stavebním úřadě se nesmírně divili, že jsem s něčím takovým přišla, protože se s podobným nápadem dosud nesetkali. Podařilo se mi ale zajistit všechna potřebná povolení a v září 2011 kapličku posvětil farář Pavel Hofírek. Letos v září to bude osm let,“ vzpomíná.
Ke „své“ kapličce prý pravidelně chodívá, když si potřebuje odpočinout. „Pořídila jsem k ní i lavičku, která je ve stínu keře, abych si na ni mohla sednout. Ale aby tam mohl přijít kdokoliv jiný. Aby si lidé mohli sednout a podívat se po té naší krásné, širé, rodné Hané,“ uzavírá.
close info Zdroj: Deník / Petra Poláková-Uvírová zoom_in