Odpověď je nasnadě: ano, mají. Čísla jim dávají za pravdu. V Česku je za posledních čtrnáct dnů 914,6 nových případů koronaviru na sto tisíc obyvatel. To je trojnásobek průměru Evropské unie. Německo má těchto případů pouze 176,9 na sto tisíc lidí. Polsko jich má 196,4 a Rakousko 224,8. Sousední Slovensko jich nehlásí ani polovinu. Horší než Česko je v současnosti v EU jenom Portugalsko.
Podobná je situace, i pokud jde o počet lidí, jež kvůli koronaviru nebo v souvislosti s ním zemřeli za posledních čtrnáct dnů. V Česku jich bylo 176,5 na milion obyvatel. V Německu 115,5. ČR je na třetí nejhorší příčce v EU, na první jsou Portugalci, na druhé Slováci.
Jinými slovy, Česká republika je v současnosti stejnou hrozbou pro Evropu, jakou byla loni v březnu Itálie. „Jediné, co je možné, aby italský premiér vyzval občany, aby do jiných zemí v Evropské unii necestovali,“ halasně tehdy vyzýval český premiér Andrej Babiš (ANO) právě tuto zemi ležící na Apeninském poloostrově.
Argumentace, že tak přísná uzavírka je zbytečná, poněkud padá při pohledu k česko-polským hranicím. Tamní Češi se nijak nerozpakují a pořádají nájezdy do polských obchodů i ke sjezdovkám. Bez ohledu na to, že mohou někoho ohrozit nebo si tamodtud nákazu přivézt. Nedá se předpokládat, že by se v německém příhraničí chovali výrazně jinak.
Mutace viru i pomalé očkování
K vysokému počtu nakažených se ještě druží obavy z různých mutací koronaviru, které se mohou v České republice vyskytovat. I to je jedním z důvodů, proč Němci k uzavírce hranic přistoupili. „Na hranicích s Českem bojujeme proti zmutovanému viru,“ konstatoval minulý týden spolkový ministr vnitra Horst Seehofer.
Důvodem zařazení mezi oblasti s vysokým rizikem je podle německého Institutu Roberta Kocha „obzvláště vysoký výskyt šíření koronaviru“ a nebo velký výskyt nových mutací v zemi. Už na začátku ledna se ukázala britská mutace, jež je nebezpečná rychlejším šířením, na Trutnovsku podle Státního zdravotního ústavu u šedesáti procent zkoumaných vzorků. Na Náchodsku to bylo 45 procent, v Praze desetina. Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně pak zaznamenává v únoru i její padesátiprocentní podíl na všech vzorcích.
Jako poslední důvod uzávěry je nutné přičíst i pomalou rychlost očkování proti koronaviru v České republice. První dávku ke konci minulého týdne obdrželo pouze 3,3 procenta dospělé populace. V Německu, na Slovensku či v Polsku to bylo více