Nebojovali by za Husáka, ale za lidi, které měli rádi

Vyjadřuje se i k tomu, jak se vypořádal s faktem, že dříve dělal kariéru v socialistické armádě a po revoluci v demokratické. Neboli tehdy poslouchal Husáka a posléze Havla. „To je sice pravda, ale nikdo to necítil tak, že by bojoval za Husáka a za KSČ. Každý voják bojuje za lidi, které má rád a pro něž stojí za to obětovat i život. V případě, že by se tehdejší vedení na obou stranách rozhodla pro válku, naši protivníci a současní demokratičtí spojenci by bojovali proti nám. Kdyby vojáci řekli, že proti demokratickému Západu bojovat nebudou, stejně by na našem území probíhal boj, během něhož by umírali lidé, Češi a Slováci. Těžko lze vojákům vyčítat, že by se tak nezachovali.“

Přednost by dal gripenům před americkými F-35

Pokud by Pavla někdo obviňoval z převlékání kabátů a měl ho za prodlouženou ruku Spojených států, zřejmě ho překvapí, že by například nepodpořil nákup amerických stíhaček F-35. „Je třeba zvážit, zda opravdu potřebujeme čtyřiadvacet supermoderních stíhaček, jejichž nabídková cena určitě neklesne, protože aktuálně je po nich velká poptávka. Navíc zakázku nezaplatí tato, ale až příští vláda. Možná v těžších časech. Proto bych volil gripeny.“

Lockheed Martin F-35 Lightning II.
Kvůli stíhačkám se budou muset předělat česká letiště. Změna bude stát miliardy

Názory jiných šmahem neodsuzuje

Nezavrhuje zcela ani pohled maďarského premiéra Viktora Orbána na mezinárodní dění. Ten nedávno sdělil, že Západ udělal chybu, když státy NATO odmítly požadavky, které Rusko vznášelo ohledně neutrality Ukrajiny.

K tomu Pavel uvedl: „Vnímám přerod Viktora Orbána z liberálního demokrata do velice konzervativního nacionalisty a z tohoto pohledu jeho názory nejsou překvapivé. Nechtěl bych je ale odsoudit úplně šmahem, protože něco racionálního na nich je. Ne ve smyslu, že jsme měli Ukrajině před anexí Krymu vnutit neutralitu, ale určitě tehdy byl větší prostor pro jednání mezi Západem a Ruskem ohledně statutu Ukrajiny, hlavně co se týká přítomnosti vojenských sil na jejím území. Rusko často požívá argument, že s ním nikdo nic nekonzultoval, že bylo zatlačeno do kouta, a proto muselo konat. To může zabrat na část veřejnosti, ale pravda to není. Minimálně platforma Rada NATO-Rusko nebyla využita tak, jak mohla být. Na tomto formátu mohlo Rusko předkládat svoje návrhy, ale já jsem žádný takový nezaznamenal. Pochopitelně platí, že Ukrajina je svobodná země, které nikdo nemůže předepisovat, jakým směrem by se měla ubírat. Ovšem kdyby tehdy k jednání Západu a Ruska s její účastí došlo a Ukrajina z toho mohla profitovat v podobě bezpečnostních ruských garancí a veškeré podpory Západu, dávalo by to smysl. K tomu ale nedošlo. Prezident Putin se rozhodl řešit to agresí, pro níž žádné ospravedlnění neexistuje. Neúspěch diplomacie však neznamená, že musíme sáhnout ke zbraním.“

Kandiduje, protože ví, jak na krize

Vysvětluje také to, proč se rozhodl usilovat o Pražský hrad: „Když vidím, co všechno se děje, jak k tomu vláda, alespoň ta předchozí, přistupovala, obavy lidí z chaosu a snižující se jistoty, říkám si, že v turbulentní době je zapotřebí, aby v čele státu nestál někdo, kdo buď mlčí, nebo když už promluví, společnost spíš rozděluje. Měl by tam být člověk se zkušeností a vědomostí, jak krizí projít.“

Kdo je pro Petra Pavla největším soupeřem a proč by zrušil právo veta při hlasování lídrů unijních států?

Dozvíte se v pátečním tištěném Deníku.