„Jedná se o vyčíslení ztrát vůči státnímu rozpočtu, kam je třeba započítat výpadky na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců, na dani z příjmů i náklady na případnou náhradu mezd či podporu v nezaměstnanosti. K dalším ztrátám dochází rovněž v důsledku výpadku tržeb pro státem či krajem vlastněné subjekty (letiště) a dále výnosů ze služeb, které SWG odebírají od podniků, které stát vlastní nebo v nich má podíl,“ řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Podle něj nebyly do uvedené částky započteny další přímé a okamžité dopady na výnosy ostatních dodavatelů služeb Smartwings. „Ztráta 1,2 miliardy by tedy byla okamžitou ztrátou jen pro Českou republiku, ke které lze dospět na základě počtu zaměstnanců společnosti, jejích odvodů státu a plateb za různé služby,“ dodal.

Výpadek daní z příjmů či sociálního a zdravotního pojištění a podpory v nezaměstnanosti vychází na zhruba půl miliardy korun. Ne zcela jasný je ale způsob výpočtu odhadu ztráty tržeb na letištích či u ŘLP: například v případě Letiště Praha očekává ministerstvo, že konkurence by nahradila jen 40 % letů, v případě regionálních letišť jen 15 % letů. V této souvislosti je nutné podotknout, že vzhledem k nedostatku letadel loni Smartwings zcela skončily na pardubickém letišti a výrazně zredukovaly svoji přítomnost v Brně a Ostravě.

Kdy závazky vznikly?

Podle leteckého analytika Michala Požára je obtížné hodnotit takovou prognózu v době, kdy zkolaboval trh a jen postupně se bude vracet na hodnoty roku 2019. „Pokud bychom žili ve světě před covidem a zkrachovala skupina jako Smartwings a ČSA, byla by nahrazena během jednoho roku z 99 procent. A to na všech linkách – pravidelných, nepravidelných i charterových. Teď je situace jiná, začíná se prakticky od nuly, nicméně je bezpečný předpoklad, že na kterékoli lince, která dává smysl a na které je reálná poptávka, se za Smartwings a ČSA náhrada najde relativně rychle. Čísla v rozmezí 15-40 procent jsou i z pohledu dnešní doby podhodnocená a účelově prezentovaná,“ míní Požár.

Závazky Smartwings vůči státním firmám:
Letiště Praha – 75 milionů korun
Czech Airlines Technics – 129 milionů korun
ŘLP + Czech Aviation Training Center – 11,8 milionu korun

V součtu je i 210 milionů korun vůči státním firmám. Největší položkou je 129 milionů korun za Czech Airlines Technics patřící Letišti Praha. Podle tabulky by v případě konkursu většina pohledávek propadla a na státní firmy by zbylo jen řádově procenta pohledávek.

Není přitom jasné, kdy závazky Smartwings vůči státním firmám vznikly. Spolumajitel Smartwings Jiří Šimáně uvedl, že všechny dluhy vznikly až po pandemii. „Jelikož se jedná o záležitost obchodního vztahu mezi jednotlivými společnostmi skupiny Letiště Praha a jedním z obchodních partnerů, nemůžeme k věci sdělovat žádné podrobnosti. Nicméně, můžeme potvrdit, že u společnosti Smartwings Group neevidujeme žádné pohledávky, které by spadaly do období před krizí v letecké dopravě způsobenou šířením nemoci COVID-19,“ uvedla mluvčí Letiště Praha Kateřina Pavlíková.

Skupina Smartwings dluží 12,37 milionu korun za období únor – květen 2020 Řízení letového provozu. Podle mluvčího Richarda Klíma ale není žádná z pohledávek po lhůtě splatnosti, protože celoevropsky došlo k posunutí standardní splatnosti faktur na podzim 2020 a na polovinu roku 2021. Posun se týká všech dopravců.

Deník Zdopravy.cz žádal po ministerstvu analýzu, o které mluvil o minulém víkendu ministr dopravy Karel Havlíček. Dorazily ale pouze odpovědi, které vysvětlují, proč má být Smartwings pomoc poskytnuta (viz níže).

„Materiál, který zřejmě máte na mysli, je finančním modelem skupiny Smartwings a. s., který je vlastníků firmy a zástupci MD v expertním týmu jej vzali na vědomí. Ministerstvo dopravy pro něj poskytlo obecné vstupy ohledně současných vývojových trendů a očekávání v rámci postupného obnovování provozu obchodní letecké dopravy. Dokument je východiskem pro přípravu a odsouhlasení byznys plánu společnosti SWG na období zbytku roku 2020 a roku 2021,“ dodal Jemelka.

Argumenty ministerstva dopravy pro státní pomoc

Celý text od této části až do konce včetně závěru je stanoviskem MD, nikoliv redakce

Dopady COVID 19 v Evropě
V posledních měsících došlo k propadu pohybů letadel až o 90 % oproti stejnému období v roce 2019. Došlo tak k absolutnímu narušení přímé i nepřímé konektivity v evropském i celosvětovém měřítku. K zajištění základních humanitárních či ekonomických potřeb fungovala poměrně dobře nákladní letecká doprava. Obecně se však zastavily příjmy leteckých dopravců, zatímco nebylo možné přerušit či odložit některé náklady. Letečtí dopravci, ale i další subjekty civilního letectví, jako letiště, řízení letového provozu, handlingové společnosti, prodejci na letištích a další pocítily významné ztráty. Bude nutné získat zpět důvěru cestujících v bezpečnou, spolehlivou a cenově dostupnou leteckou dopravu bez zdravotních rizik a změn v provozních plánech na poslední chvíli.

Poslední statistiky ukazují, že dochází k pozvolnému obnovování leteckých spojů v Evropě (v minulém týdnu 10% nárůst podávání letových plánů), i když v tomto regionu stále zůstává nejvýraznější pokles letecké dopravy ve srovnání s ostatními částmi světa. Aktuální provozu v Evropě je o 81 % nižší ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Někteří letečtí dopravci obnovili v průběhu května svůj provoz v omezeném rozsahu a počty letů i přepravených cestujících postupně rostou, i když je znát určité kolísání nabídky v podobě rušení některých letů či snižování frekvencí podle vývoje obsazenosti.

Letečtí dopravci obnovují především evropské linky, úroveň obnovy dálkových linek je pomalejší. Naplňuje se původní predikce obnovování letecké dopravy ve tvaru písmene U, tzn. delší propad a potřebný čas na růst letecké dopravy.

Vývoj v ČR
V ČR lze výrazný provozní pokles sledovat např. na výkonech letiště Praha Ruzyně, které minulý rok odbavilo rekordních 17,8 mil. cestujících. Tento rok je to do konce května pouhých 2 506 876 cestujících, což např. za květen představuje meziroční propad o 99,5 % (v dubnu propad o 99,6 %). Aktuálně se na pražském letišti jedná o 55 obnovených či potvrzených destinací od 17 dopravců.

Česká regionální letiště měla navíc po dobu několika měsíců zákaz provozu letů s cestujícími na palubě s určitými výjimkami. Obnovení provozu zde bude ještě pozvolnější než v Praze a do velké míry bude závislé na rozsahu letů do turistických destinací v průběhu letního období, které by měla v drtivé míře zajistit společnost Smartwings, a.s. Dopad COVIDu na toto odvětví je také patrný ze statistik Řízení letového provozu České republiky, s.p. Např. pohyby ve vzdušném prostoru ČR poklesly v dubnu o 83,5 % a v květnu o 81,6 %.

Smartwing Group (SWG):

  • ČSA (pátá nejstarší stále fungující letecká společnost na světě, zal. r. 1923) a Smartwings spadají do koncernové skupiny Smartwings Group (SWG).
  • V roce 2019 bylo na letech SWG přepraveno celkem 9,6 milionu cestujících, z toho z a do ČR rovných 6 milionů cestujících (incoming 2,5 milionu turistů!).
  • SWG má roční obrat přesahující 25 mld. Kč, v roce 2018 se jednalo o 28 mld. Kč.
  • SWG je tak z hlediska tržeb z daleka nejdominantnější skupinou v leteckém odvětví ČR.
  • SWG zajišťuje téměř 31 % letových činností z celkového provozu Letiště Václava Havla Praha (Letiště Praha, a.s.), kde je tak největším přepravcem.
  • Z hlediska provozu na regionálních letištích v Ostravě a Brně je poměr odbavených cestujících závislý na SWG ještě mnohem vyšší (od 60 % do 75 %, v letní charterové sezóně přes 90 %).
  • SWG obchoduje s českými dodavateli, přičemž prostřednictvím plateb dodavatelům se sídlem na území ČR tento obchod v roce 2019 dosáhl výše 7,2 miliardy Kč za dodávky služeb a zboží (mj. údržba letadel, služby českých letišť, letová přibližovací služba, pozemní odbavení, výcvik posádek, ubytovací zařízení a další).
  • Zapomínat nejde na význam SWG pro krizové situace (repatriace, přeprava materiálu,…) ani na její příspěvek v oblasti širší zaměstnanosti a také vzdělání a udržování vysoké míry kompetence v ČR.
  • Řada studií uvádí, že každý 1 milion přepravených cestujících jen na letišti a v nejbližším subdodavatelském řetězci přispěje k vytvoření přibližně 1 tisíce pracovních míst.

Pomáhají ostatní státy
V případě, že ČR neposkytne určitou formu pomoci svému zde usazenému leteckému dopravci (jedinému), bude se jednat prakticky o ojedinělý počin, protože státy nejen v EU, ale po celém světě se masivně rozhodly dopravce (své) podpořit. Jen namátkou: FR – € 7 mld. pro Air France; DE – € 9 mld. pro Lufthansu; UK – pro všechny v UK usazené dopravce (mj. 600 mil. liber pro Ryanair…); ale také AT – € 450 mil. pro Austrian Airlines (patří do skupiny Lufthansa Group…); HU, SRB, ES, PT, DK/FI/SE aj. Nepočítaje samozřejmě nadstandardní pomoc v USA apod.

Co by stál krach (konkurz) SWG státní rozpočet
V případě konkurzu letecké společnosti (SWG) a s přihlédnutím ke stávajícím závazkům (zejména v oblasti zaměstnaneckých vztahů, jakož i výpadku některých odebíraných služeb, se jen okamžitá ztráta pro státní rozpočet (včetně krajů) dá vyčíslit na částku přesahující 1,2 mld. Kč (z toho přibližně 310 mil. Kč jde obligatorně za státním rozpočtem na náhradu mezd a podporu nezaměstnanosti, dalších cca 220 mil. Kč bude výpadek v odvodu sociálního a zdravotního pojištění či daně z příjmů; k dalším okamžitým ztrátám ve výši cca 700 mil. Kč dochází v důsledku výpadku tržeb pro státem či krajem vlastněné subjekty (letiště) a dále výnosů ze služeb, které SWG odebírají od podniků, které stát vlastní nebo v nich má podíl), a to vše jen pro období 7–12/2020.

Nepřímé dopady, případně indukované dopady, mohou dosahovat násobku výše uvedené částky.

Závěr
Ekonomicky je tedy naprosto obhajitelné státní pomoc SWG poskytnout. Je rovněž namístě se ptát, proč dopravní firmy nemohou mít přístup ke stávajícím podporám – snahou ministerstva je navodit rovné podmínky.

Letectví má v ČR dlouholetou tradici, jedná se o velmi prestižní obor, výcvik pilotů, posádek a dalších osob podílejících se na provozu je velmi časově a finančně náročný a ČR je schopna v tomto držet krok se světem. Pokud dopustíme, že čeští dopravci z dopravního systému zmizí, bude to smrtelná rána pro celé toto náročné odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Lze pochybovat, že by se v tak silné konkurenci ještě někdy podařilo nějakou leteckou společnost uvést do provozu.

Je třeba si proto uvědomit, že zde nehovoříme o jedné z mnoha firem, jak je někdy interpretováno, ale o skupině, která je v České republice jediná a s její existencí je spjata existence celého oboru obchodní letecké dopravy, včetně cestovního ruchu na našem území. Nejde tedy o záchranu jedné firmy, ale o záchranu odvětví a důležité součásti dopravního systému ČR.