V Česku zatím včelaři zkušenosti s predátorskou sršní asijskou (Vespa velutina) nemají. Nález hmyzu, o kterém v pátek informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, je první doložený. Mohou ale čerpat ze zkušeností zahraničních kolegů. Včelaři z Pracovní společnosti nástavkových včelařů už několik let spolupracují na evropském projektu k výskytu sršně.

Podle jejího člena Petra Texla teď obrana včelích úlů spočívá především v mapování výskytu sršní a zabránění jejich dalšímu šíření.

Sršeň asijská
Černé scénáře se naplnily. Do Česka už dorazila sršeň zabiják

„Včely se teď chystají na zimu, stahují se do úlů. Zároveň sršně na podzim už nekonzumují tolik masa. Teď už by ty škody nemusely být velké. Nicméně je potřeba co nejvíc vylepšit podmínky pro jaro. To znamená najít a zlikvidovat hnízda sršní,“ vysvětlil.

V jednom hnízdě totiž teď může vyrůstat populace tří set či až pěti set královen, které by se na jaře šířily dál a zakládaly vlastní kolonie. Podmínky navíc mají v Česku, stejně jako ve zbytku Evropy, výborné. „V naší krajině najdou dostatek masa – tedy včel. Máme pro ně i dobré klima,“ upozornil Texl.

Sežerou miliony včel, ruší kvůli nim trhy

S invazí predátora už delší dobu bojuje řada evropských států, vyskytuje se v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Německu, Belgii, Nizozemsku, Velké Británii a Švýcarsku. Projekt, na kterém se podílejí i čeští včelaři, sledoval a sbíral data z Francie. Ty dokládají, jak devastující je jejich působení pro ostatní hmyz. „Jedna kolonie zkonzumuje v průměru jeden milion jedinců hmyzu za sezonu,“ uvedli výzkumníci projektu ve své studii.

Zdroj: Youtube

Udává se, že až 85 procent hmyzu tvoří právě včela medonosná. Ve Francii studie prokázaly, že sršeň asijská se živí kromě hmyzu i mrtvolami savců a ptáků. „Co víme od našich francouzských kolegů, v některých městech se proto rušily i rybí trhy, aby se jim podmínky ještě nepřilepšovaly,“ doplnil Texl.

V některých francouzských oblastech, například v okolí Lyonu nebo Bordeaux, měli včelaři velké ztráty. „Ekonomických údajů je málo, ale objevují se informace, že sršeň tam zlikvidovala až polovinu chovů včel,“ přiblížil Texl.

Sršeň asijská
Sršeň zabiják je už u sousedů. V Česku by způsobila katastrofu

Asijskou sršeň zaznamenali v Evropě poprvé v jižní Francii v roce 2004. Jediná královna se do země pravděpodobně dostala s keramikou z Číny. Vzhledem je podobná naší sršni obecné, ale asijský druh je o něco menší, hlavu a část zadečku má černou. Výrazný je úzký žlutý pásek na začátku zadečku a také žlutooranžový pásek na jeho konci. Nebezpečí pro člověka není velké, pokud není alergik nebo nedostane velké množství žihadel.

„K těžkým útokům dochází pouze při narušení kolonií, a protože většina hnízd visí velmi vysoko na stromech, zůstávají takové nehody vzácné,“ uvedla ve své publikaci The Asian Hornet Handbook znalkyně hmyzu a včelařka Sarah Bunker.