Na nový způsob přešla také třídní učitelka 2.B Alena Hlaváčová. „Ve škole bývám každý den od půl deváté ráno. Online výuka nám začíná v 9.30 a je asi do 10.15 hodin. Konec je ale pokaždé jindy, je to podle potřeby žáků. To samé potom on-line nabízím z domu od 17 hodin, některým rodinám vyhovuje více odpolední výuka,“ uvedla Alena Hlaváčová.
Za svou třicetiletou praxi se s podobnou situací ještě nesetkala. První týden jí příprava úkolů a výuky zabírala deset hodin denně. „Nejhorší bylo, si uvědomit, že děti nesmím jen zaměstnávat, ale musím je především učit. A to tak, aby je to bavilo, protože udržet nějaký učební řád doma, není vůbec jednoduché,“ konstatovala učitelka ze ZŠ Šromotovo.
close info Zdroj: Deník / Liba Mátlová zoom_in
I přesto, že není nijak počítačově zdatná, byla to pro ni výzva a po týdnu už vyučování v přímém přenosu zvládá bez větších technických problémů. Velkým hnacím motorem je pro Alenu Hlaváčovou také nadšení dětí, kterým spolužáci chybí a mají se tak možnost spolu setkat díky virtuálnímu propojení.
close info Zdroj: Deník / Liba Mátlová zoom_in
On-line vyučování si pochvalují také rodiče, na jejichž bedrech nyní učení leží. „Ze začátku jsem z toho měla velký strach, ale hlavně rodiče jsou rádi. Už nezadávám dětem jenom úkoly, ale novou látku jim vysvětlím, dávám jim návod jak pracovat s pracovním sešitem a to je pro ně velký přínos, ne každý rodič dokáže vysvětlit češtinu nebo matematiku,“ popsala Alena Hlaváčová a dodala, že původně komunikovala s dětmi a rodiči přes messenger.
close info Zdroj: Deník / Liba Mátlová zoom_in
S nápadem na on-line výuku přišel zdejší učitel a IT pracovník Petr Drábek. „Udělal nám prostředí, ve kterém vyučování probíhá. Výuku zaznamenáváme do kalendáře, abychom se nepřekrývali s jinými třídami a aby děti neblokovaly při výuce své další školou povinné sourozence. Velice oceňuji jeho práci, všem nám udělal přístupy a všechny nás to naučil. Vytvořil nám manuály, protože nejsme všichni počítačově zruční, stále je nám k ruce, poradí nám a i přesto, že má své práce dost, je stále naprosto klidný,“ vyjádřila pochvalně Alena Hlaváčová.
close info Zdroj: Deník / Liba Mátlová zoom_in
Po Velikonocích také rozchodila takzvanou Školu v pyžamu. „To je takový program, kde jsem založila naši třídu a tam vkládám úkoly buď ve wordu nebo naskenované. Děti to vyplní přímo na té stránce, hned mi to přepošlou a já to tam můžu přímo opravit a dát jim zpětnou vazbu. Je to daleko jednodušší, než jak jsme před šesti týdny začínali. Navíc každý má doma jiné prostředí, proto úkoly dávám na čtyři zdroje,“ upřesnila pedagožka a dodala: „Velice jsem ocenila, že mám také skvělé rodiče, je tam perfektní zpětná vazba. Ta komunikace je opravdu základ, obzvlášť v téhle době.“
close info Zdroj: Deník / Liba Mátlová zoom_in
On-line vyučování probíhá pomocí interaktivní tabule a stejně jako ve škole musí žáci dodržovat určitá pravidla. „Děti se musí i při on-line výuce ukáznit, každý si musí vypnout mikrofon, abychom se nepřekřikovali, zapínají si ho jen pokud odpovídají. Musíme mluvit pomaleji a na odpověď nespěchat, někomu to vypadává, nebo má pomalejší přenos,“ přiblížila Alena Hlaváčová, pro kterou je nesmírně důležité přenést na děti pozitivní a radostnou energii.
close info Zdroj: Deník / Liba Mátlová zoom_in
„Domácí výuka je psychicky náročná jak pro děti, tak především pro rodiče. Někteří jsou s dětmi uzavření doma už od 11. března, maminky většinou na té šedesátiprocentní ošetřovatelské, někteří mohli přijít o práci. Rodiče tak často musejí řešit ještě daleko důležitější věci, jako třeba z čeho zaplatit nájem. Proto chci, aby alespoň ta výuka pro ně byla příjemná a byla pro ně přínosem,“ řekla na závěr třídní učitelka 2.B Alena Hlaváčová ze ZŠ a MŠ Šromotovo v Hranicích.
close info Zdroj: Deník / Liba Mátlová zoom_in