„Při výběru surovin se zaměřujeme na lokálnost, připravujeme si vlastní vývary z kostí, pečeme si vlastní chléb i koláče,“ doplňuje.

Výjimečný přístup, který brandýská školka uplatňuje ke školnímu stravování, trvale oceňují odborníci z Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Školka opakovaně získala přední příčky v soutěži Nejlepší kuchař roku ve společném stravování.

Závan osmdesátek

Do budoucna by takových školek a škol mohlo být více. Ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav (SZÚ) spouští nový projekt na modernizaci českých školních jídelen. Podle úředníků se totiž většina z nich stále řídí stravovacími normami a spotřebním košem starými i čtyři desítky let.

„V současnosti nejsou jasná pravidla, jak hodnotit kvalitu školního stravování. Není stanoveno, jak má kvalita přesně vypadat. Děti sice mají nárok na školní stravování, ale ne na stejnou míru kvality,“ upozorňuje odbornice na výživu Alexandra Košťálová, která se stala hlavní řešitelkou ministerského projektu. Ten má několik částí. Školní jídelny by - podobně jako je tomu v Brandýse - měly začít pracovat na zdravých a sytých menu a využívat přitom více lokální, sezonní a bio suroviny.

Než se do jídelny nahrnou žáci, plní kuchařky jídlonosiče pro strávníky zvenčí. Na snímku je Olesia Mak
Oběd za přijatelné ceny? Lepší než v restauraci, chválí lidé jídlo ze škol

Modernizace školních jídelen by podle úředníků měla přicházet také od personálu, který chce SZÚ odborně vyškolit. „Snahou je, aby našim dětem vařil odborně vzdělaný personál, který dostane od státu jasné pokyny a normy z čeho a jak dětem vařit. Tak, aby měli rodiče jistotu, že děti jedí kvalitně v kterékoli školní jídelně,“ říká ředitelka SZÚ Barbora Macková. 

První změna v jídelnách přitom nastane už letos v září: v rámci státem dotovaných projektů Ovoce do škol a Mléko do škol musí deset procent produktů pocházet z biozemědělství. Navíc do pěti let by se celkový podíl všech biopotravin ve školách měl zvýšit na minimálně pět procent. Vedle toho se od února rovněž zvýší i takzvané normativy na žáky, protože stávající kvůli inflaci nestačí.

Jak v některých školách vypadají obědy:

Drobné vylepšení

Podle odborníků na školní stravování by „jídelnová revoluce“ nemusela být nijak extra složitá. Hlavní je ale personál. „Pokud je vedoucí jídelny nadšenec, který sleduje moderní trendy, dokáže se v cítit do toho, co dnešní děti chtějí, pak dokáže obvykle strhnout i kuchaře a pak vznikají skutečně výjimečné jídelny,“ říká šéf sekce veřejného stravování Asociace kuchařů a cukrářů ČR Zdeněk Hladík.

Podle něj by se školní jídelny měly více přeměnit do restaurační podoby. A to nejen jídlem, ale také vizuálem. Šéfové jídelen by podle Hladíka měli zvážit, zda nezavést bufetový systém, přidat jako podkres hudbu nebo v jídelnách vytvořit barevně oddělené sekvence. „To nejsou věci, které by byly extrémně nákladné, ale dokáží udělat mnoho,“ myslí si Hladík.

Budou to jíst?

Názory na školní jídelny se ve společnosti různí. Zatímco příznivci upozorňují na to, že naše školní stravování je levným, ale stále velmi kvalitním nadstandardem, který v Evropě častý není, další se nedokážou přenést přes vlastní traumata v podobě konzumace omáčky „UHO“, rozvařené čočky či mlékové polévky.

Školní jídelna. Ilustrační snímek
Oběd hluboko pod stovku? Není problém, musíte ale do školní jídelny

Podle Hladíka ale školní jídelny budou rozdělovat děti i rodiče vždycky, a to bez ohledu na jejich úroveň. „Nejvíc totiž záleží na tom, jaké návyky si dítě přináší z domova. Kopírují rodiče a mají tendence nejíst to, co nejedí oni. Bohužel dnes se v rodinách nevaří příliš pestře, jedí se stále ta samá jídla dokola a pak děti nechtějí přijímat nové chutě a zpracování,“ poznamenává Hladík. Například kuskus, jáhly, pohanka a různé luštěniny u dětí, které se často stravují třeba ve fast foodu, nikdy na žebříčku popularity nebudou.

Ve školce v Brandýse se proto snaží každou takovou surovinu dětem podávat v atraktivní formě nebo tak, že si ani nevšimnou, že ji jedí. „Například mixujeme cizrnu do palačinek, z luštěnin děláme placičky, to samé třeba s mrkví a porůznu přidáváme do jídel semínka,“ dodává Eva Slaná.

Náklady na obědy

Školy mají pro nákup potravin do jídelen stanovené normativy od ministerstva školství na každého žáka. Od února 2023 dojde k jejich navýšení kvůli inflaci. Pro strávníky do šesti let věku je stanovena denní částka na 36 korun, pro žáky prvního stupně 47 korun a pro dítě nad 11 let je to 50 korun. Na nákup pro středoškoláka má jídelna limit 54 korun.