„Nemůžu mluvit. I když jsem venku. Pořád nejsem úplně svobodný.“ Takto reagují na žádost o rozhovor od polských novinářů bývalí běloruští političtí vězni, které nedávno omilostnil poslední evropský diktátor Alexander Lukašenko. Všichni žádají, aby nebylo zveřejněno jejich jméno. „Bojí se. Jsou stále v Bělorusku,“ napsal polský deník Gazeta Wyborcza.

Lukašenkův režim již nějaký čas využívá zastrašené členy opozice, kteří nejspíše proto, aby se vyhnuli větším represím nebo uvěznění, a souhlasili se spoluprací, ke zlepšení svého obrazu v Evropě. Jenže výsledný dojem je neslavný. Jen ten, kdo se přizná k obžalobě, jakkoliv absurdní, nebo přijme vynesený rozsudek, má šanci být z vězení propuštěn.

Čelní představitelé běloruské opozice Maryja Kalesnikavová (vpředu) a Maksim Znak u soudu v Minsku
Soud s běloruskými opozičníky: Kalesnikavová a Znak půjdou do vězení

Podmínkou pro získání milosti, píše Wyborcza, je nejen přiznání viny, ale také zaslání oficiálního dopisu Alexandru Lukašenkovi. V něm by se člověk měl pokořit před „Ochráncem národa, garantem ústavy a hluboce respektovaný prezidentem,“ popsal deník.

Alespoň takové rady dává rodinám politických vězňů bývalý podnikatel a rovněž vězeň Jurij Vaskrasjenskij. Tem by v roce 2020 mezi organizátory, kteří sbírali podpisy pod kandidaturou Viktara Babaryky, který byl v té době považován za nejvážnějšího konkurenta Lukašenka na post prezidenta. V prvních dnech protestů, které vypukly v polovině srpna 2020 po vyhlášení zmanipulovaných výsledků prezidentských voleb, byl zadržen běloruskou policií. Strávil dva měsíce ve vazbě KGB. Tam se setkal s Lukašenkem. Když byl propuštěn, stal se „prezidentovou pravou rukou pro vězně“, jak jeho roli opakovaně charakterizoval sám Lukašenko.

V prohlášení pro redakci Deutsche Welle Vakrasjenskij nedávno vysvětlil, proč osobně rozesílá dopisy politickým vězňům uvězněným v trestaneckých koloniích a věznicích. Vysvětluje v nich jim prý, že kvůli jejich protivládní činnosti jsou nyní na Bělorusko uvaleny sankce. Jejich příbuzní pak trpí, protože kvůli jejich aktivitám nemohou být spolu.

Sedmihodinová tisková konference

Před pár týdny, během Lukašenkovy tiskové konference (trvala přes sedm hodin – poz. red.),  Vakrasjenskij okázale předal vládci země seznam asi stovky politických vězňů, kteří souhlasili s přijetím podmínek uložených úřady. Byli mezi nimi podle zdrojů polského deníku obžalovaní v tzv. kauze Belgazmprombank. Jedná se o bývalé kolegy Babaryky, kteří kývli na spolupráci při dalším vyšetřování. Bývalý prezidentský kandidát Babaryka byl již v červenci odsouzen na 14 let vězení za údajně „rozsáhlé praní peněz a daňové trestné činy.“

Alexandr Lukašenko u voleb
Lukašenko předpokládá svůj konec. Termín odchodu do "důchodu" ale neoznámil

„Denně mi píše pět až sedm lidí, aby vyjádřili svou touhu po pokání a odpuštění. Myslím, že brzy budeme hovořit o dvou stovkách odsouzených, kteří si dříve nebyli ochotní přiznat vinu a nyní se chtějí vrátit do rodinného života,“ dodal pro německý magazín, aniž by zmínil jakákoliv jména žadatelů. Vakrasjenskij ve vyjádření pro Deutsche Welle ujistil, že běloruské úřady „jsou připraveny zahájit dialog“. Rovněž otevřeně přiznal, že hodlá všechny, kteří se rozhodnou požádat o milost, písemně zavázat, aby opustili „nezodpovědnou politiku“.

Nezávislému rusko-běloruské médiu Mediazona se podařilo získat dopis, který Vakrasjenskij rozesílá politickým vězňům. „Chápeme obavy, které prožíváte. Příbuzní a přátelé na vás čekají doma. I vy se můžete se vrátit do svobodného života, domů k rodině, kde jste tak potřební z důvodu nebývalému ekonomickému tlaku na naši zemi,“ píše se v něm.

„Zlo určitě prohraje a dobro zcela jistě zvítězí,“ měla říct Maryja Kalesnikawová, minulý týden odsouzena k 11 letům vězení, jedna z nejznámějších tváří opozice, v reakci na Vakrasjenského dopis. Informoval o tom v nezávislé ruské televizi Dožď otec Maryje Alexander Kalesnikow.

Viktar Babaryka
Běloruský soud uznal opozičníka Babaryku vinným z korupce. Odsedí si čtrnáct let

V listě ji měl Vakrasjenskij vyzvat, aby ustoupila vládě a přiznala podíl na „akcích ohrožujících národní bezpečnost, organizaci spiknutí, které mělo neústavně převzít moc v zemi, a založení extremistické organizace.“

Dopisy od Vaskrasjenského

Dopisy od Vaskrasjenského pravidelně dostává i uvězněný redaktor Gazety Wyborczy a vedoucí polské menšiny v Bělorusku Andrej Pačobut, který je na základě vykonstruované kriminální kauzy téměř půl roku ve vazbě. Jak sdělila Andrejova manželka Oksana, dozorci věznice mu předávají korespondenci pouze od jeho nejbližší rodiny…  a od Vaskrasjenského.

„Andrej od něj dostal už tři dopisy. V posledním mu píše, že i navzdory jeho nesouhlasu s podáním žádosti o milost hodlá i nadále zastupovat Andrejovy zájmy. A jeho jménem o milost požádá. Můj manžel mě ujistil, že nikoho nezmocnil, aby ho zastupoval ve věci milosti,“ uvedla pro Wyborczu Oksana Pačobutová.

Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko
Lukašenko uzavřel hranici Běloruska s Ukrajinou. Odhalil prý skupinu povstalců

Podle novináře z polské televize zaměřené na Bělorusko Belsat Igora Iljaše ale běloruský režim opravdu potřebuje vztahy se Západem zlepšit. „Kolem Lukašenka jsou lidé, kteří chápou, že není možné donekonečna zvyšovat intenzitu teroru a že je ve vztazích se Západem i doma uvolnění potřeba.“

A takovým uvolnění může být podle něho i částečné propuštění politických vězňů, k němuž by mohlo dojít právě v pátek 17. září, tedy v souvislosti s nově přijatým svátkem Národní jednoty.

Den Národní jednoty

Den Národní jednoty se poprvé v Bělorusku uskuteční tento rok 17. září. Schválení svátku vyvolalo před pár měsíci diplomatickou roztržku se sousedním Polskem. Datum totiž souvisí s útokem Sovětského svazu na Polsko v roce 1939 v rámci paktu s nacistickým Německem a jeho zánik v původních hranicích. Minsk ovšem tento den označuje za zahájení osvoboditelského pochodu Rudé armády, díky němuž došlo ke vzniku moderního Běloruska.