Indie a Evropská unie jsou přirození spojenci
Pokud se rozhodnete promluvit na největší indické konferenci jako šéf diplomacie České republiky, máte dvě možnosti. Buď budete Indům říkat, co si myslí stát početný jako větší indické město, nebo se pokusíte představit Indům jako ministr zahraničí z Evropské unie. Ministr zahraničí Tomáš Petříček se při svém lednovém vystoupení na Raisina Dialogue, největší mezinárodní konferenci v Indii, rozhodl pro evropský pohled. A dal najevo, že i tváří v tvář brexitu, má být Evropská unie na co hrdá.
„Evropa dnes představuje asi pětinu světové ekonomiky. Sedm z deseti nejkonkurenceschopnějších ekonomik na světě je evropských. Svou globální solidaritu dokazujeme tím, že jsme největším dárcem oficiální rozvojové pomoci, dává 60 % celosvětového objemu. Naše společnosti jsou nejen prosperující, ale také soudržné,“ uvedl Petříček.
Český ministr pak vidí v Indii přirozeného partnera pro Evropskou unii, což brexit může podle něj dokonce zlepšit. „Evropská unie konečně nebude v Indii vnímána jako taková Británie plus,“ uvádí šéf diplomacie.
„I Indie ví, že v dnešním globalizovaném světě, pokud v ní chce hrát takovou roli, jakou si jako budoucí nejlidnatější země světa zasluhuje, musí mít spolehlivé partnery,“ řekl po návštěvě Indie Petříček. „EU a Indie jako dvě největší demokracie takovými přirozenými partnery jsou,“ dodal ministr. Indie bere do značné míry Evropskou unii také jako vzor i pro své vnitřní fungování.
I proto, že zvenčí zdánlivě jednolitá Indie je uvnitř podobně složitým státním celkem jako Unie. „Indie má 28 států, my po brexitu 27. Je to směsice kultur, národností, jazyků i náboženství,“ porovnává indický stát s Evropskou unií český velvyslanec Milan Hovorka.
Váš „pan Evropa“
Luboš Palata (*1967)
Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.
Podobné problémy
Indie proto řeší mnohé problémy, které známe z Evropské unie, jako jsou složité fungování státního mechanismu, obtížné slaďování zákonů platících v jednotlivých částech obrovské, dnes už téměř 1,4miliardové země.
„Podobně jako Evropská unie se i Indie snaží o snižování regionálních rozdílů mezi jednotlivými částmi země,“ dává další příklad Hovorka. „Na druhé straně tu ústřední vláda zavedla jednotné daně, což je pro Indii obrovská změna,“ uvádí velvyslanec. Alespoň v tom má Indie před Evropskou unií náskok.
Podobně jako teď po brexitu Evropská unie i Indie, mnoho desítek let po odchodu Britů, řeší, jak se spolu Indové jinak než anglicky domluvit. „Vláda se snaží v posledních letech prosazovat jako společný jazyk hindštinu a angličtina je ve školní výuce na ústupu. Výsledkem ale bývá, že anglicky se část Indů spolu nedomluví a hindsky také ne,“ uvádí jeden západní diplomat.
EU je už dnes pro Indii největším obchodním partnerem. Členské státy Unie se podle oficiálních statitisk v souhrnu podílejí na vývozu Indie 18 % a na dovozu 12 %. Podíl investic členských států EU v Indii dosahuje pětadvaceti procent. Mohlo by to být ale daleko víc, kdyby se Unie dokázala s Indií dohodnout na zóně volného obchodu.
Stále je to demokracie
Přestože se každoročně konají summity Evropská unie-Indie, další se koná už příští týden, jednání o uvolnění obchodu byla zmrazena. A to proto, že Brusel a Dillí nenašly v minulých letech žádné zásadní oblasti, v nichž by se dokázaly dohodnout na uvolnění překážek pro obchodní výměnu. „Ambice jednotlivých stran se zkrátka nepotkávaly. V současné době je zde ale zájem jednání obnovit,“ říká Petříček.
Indie v současnosti otevírá svůj trh a Evropané jsou na něm vítáni. Na druhé straně má ale část evropských politiků výhrady k nedávno přijatým zákonům o přistěhovalectví, které podle obhájců lidských práv diskriminují muslimy. „Přes snahy o upřednostňování hinduistické kultury zůstává Indie fungující demokracií, kde probíhají volby, které vedou ke změně sil u moci,“ uvádí velvyslanec Hovorka. „Demokracie se tu stále uplatňuje jako samočisticí organismus,“ dodává velvyslanec.
Co vás zajímá na Evropské unii?
Stojím o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Například čím vás EU zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou?
Měli by mladí Češi mít možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz