Je to jako ono příslovečné mávnutí motýlích křídel, která na druhé straně planety způsobí uragán. Koronavirová krize, kterou jsme si v Evropské unii zvykli vnímat přes počty nakažených a zemřelých či zaplněnost lůžek nemocnic, způsobila obrovské následky napříč celou planetou. Nejen zdravotní, ale také ekonomické.

Jeden z příkladů expertů uváděl, že praktické zastavení prodeje oblečení ve vyspělých zemích postižených koronavirem znamenalo obrovské ekonomické problémy v chudých částech světa, jako jsou Bangladéš nebo Pákistán, kde byla velká část populace závislá na šití oblečení pro západní světové oděvní značky.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un
Kim Čong-un zhubl. Lidé v KLDR si kvůli tomu dělají starosti, píší tamní média

Jedním z nejméně očekávaných problémů koronaviru je ale nejvyšší růst cen potravin za poslední desetiletí. „S nástupem pandemie přišlo mnoho lidí, zejména v zemích s transformující se ekonomikou a rozvojových zemích, o významnou část svých příjmů. Současně prudce vzrostly ceny potravin. Tato kombinace vyvolává mezi odborníky vážné obavy. Jeden z nejdůležitějších cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje – ukončit hlad do roku 2030 – nebude splněn,“ napsal německý týdeník Der Spiegel.

„Od března 2020 do června 2021 se index cen potravin zvýšil o 31 procent,“ uvedla Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO).

V některých zemích subsaharské Afriky je to však až 200 procent. Vedle mnoha dalších faktorů se na růstu cen podílelo podle Mezinárodního měnového fondu i zvýšení cen lodní dopravy, která nyní stojí dvojnásobek toho co před koronavirovou krizí.

Maniok nebo olej 

Hlavní ekonom FAO Arif Husain uvedl pro server Deutsche Welle, že spolu s koronavirem se na krizové situaci kolem růstu cen potravin podílí i pokračující ozbrojené konflikty a klimatické změny. Jako příklad uvedl Sýrii, kde cena kuchyňského oleje vzrostla na rok o 440 procent. V africkém Mosambiku vzrostla za rok cena mouky z manioku o 45 procent, což způsobilo hrozbu hladovění pro několik milionů obyvatel této východoafrické země.

Kubánské hlavní město Havana
Nedostatek potravin, nákupy na příděl. Kubou zmítá krize, rolníci se bouří

„Do konce roku 2021 bude na světě nejméně čtvrt mi-liardy lidí, kteří budou hladovět,“ uvedl Husain. „Roste nejen počet lidí, kteří potřebují pomoc před hladověním, ale rostou také náklady na jejich záchranu,“ dodal.