Exploze zabila přímo na místě 31 lidí včetně atentátníka, dalších šest zemřelo ještě později v nemocnicích. Nejméně 180 lidí bylo zraněno. Hospitalizováno muselo být bezmála devadesát lidí. Na nemocničním lůžku nakonec skončili i oba slovenští umělci.

Kousek od nás vybuchl člověk

"K výbuchu jsem stál zády, věnoval jsem se bankomatu, na který mě to hodilo, a potom jsme utíkali ven. Zuzanu vzala sanitka do nemocnice, mě a sestru taxík do Slovenského domu při ambasádě," líčil po návratu domů pro titul Pravda průběh atentátu Ľuboš Kostelný.

"Vybuchl člověk a my jsme to všechno viděli. Odpálil se kousek od nás. Sbírali jsme ze sebe ostatky lidských těl," popisovala tutéž scénu herečka Zuzana Fialová, tehdejší členka činohry Slovenského národního divadla. Při atentátu ji zasáhly střepiny do nohy a do hrudníku, takže ještě týž den skončila na operačním sále.

Kostelný ji po 24 hodinách následoval, třebaže si nejdříve myslel, že se mu nic nestalo, a to i přesto, že zaznamenal stopy krve na svých kalhotách.

"Nic jsem necítil. Všiml jsem si, že mám špinavé nohavice, ale měl jsem za to, že je to cizí krev. Pak jsem si uvědomil, že v nich mám díru a pod ní ranku na noze, ale nebolela mě, takže jsem jí nepřikládal význam… Do rána se mi však kolem ní udělala velká modřina, a když jsme se šli podívat do nemocnice za Zuzanou, dokopala mě sestra k tomu, abych se aspoň nechal oočkovat proti tetanu. Moskevští lékaři mě pro jistotu vzali na rentgen a v noze mi našli asi v hloubce čtyři až pět centimetrů půldruhacentimetrový hřebík. Musel ven. Do půl hodiny jsem byl na sále."

"Hřebík", respektive useknutý kus drátu, byl s největší pravděpodobností jedním ze šrapnelů, jimiž byla naplněna improvizovaná nálož - trhavina o síle zhruba do pěti kil TNT, k níž byl přibalen nasekaný drát a další komponenty, které měly v plné letištní hale působit jako vražedné projektily.

Teroristé z Kavkazu

Smrtící zařízení pronesl do letové haly moskevského letiště na svém těle "muž kavkazského vzezření", jenž byl při pozdějším vyšetřování identifikován jako dvacetiletý Magomed Jevlojev.

Atentátníka dopravila do Moskvy ze severokavkazského Ingušska čtveřice spiklenců, kteří podle ruského soudu patřili k severokavkazským separatistům. Šlo o Islama a Iljeze Jandijevovy, Bašira Chamchojeva a Jevlojevova bratra Achmeda.

Hlavním organizátorem sebevražedného atentátu byl podle tohoto soudu čečenský militantní islamista a terorista Doku Umarov, jenž sám sebe prohlašoval za "emíra" takzvaného Kavkazského emirátu (oficiálně neuznaného) a předtím za prezidenta samozvané čečenské republiky Ičkerie.

Útok na letišti nebyl nejspíš první, který Umarov zosnoval. O rok dříve došlo ke dvěma obdobným sebevražedným bombovým atentátům v moskevském metru, jejichž pachatelkami byly sice dvě ženy, ale hlavním iniciátorem měl být podle ruských orgánů právě Umarov.

Atentátník ztratil hlavu

Jevlojev odpálil nálož v příletové hale u kavárny nedaleko prostoru, kde si lidé vyzvedávají zavazadla. Sám se stal první obětí, protože výbuch ho doslova rozerval. Vyšetřovatelé později určovali jeho identitu pomocí analýzy DNA a podle některých pramenů také podle utržené hlavy, kterou nalezli v hale. Podle pozdějších svědectví se vmísil mezi stovky lidí, kteří čekali na přílet svých blízkých, a těsně před výbuchem ještě stačil vykřiknout: "Všechny vás zabiju!"

Ostatní spolupachatelé doprovodili sebevraha podle zjištění soudu až do haly a z bezpečného odstupu sledovali průběh atentátu. Jejich přítomnost na místě měla pravděpodobně zajistit, aby si mladík svůj čin na poslední chvíli nerozmyslel.

Samotný Jevlojev byl podle vyšetřovatelů ingušský student účetnictví, který žil v ingušské obci Ali Jurt a spolu se svými sourozenci plně věřil Umarovovým idejím o odtržení severního Kavkazu od Ruska a vytvoření islámského státu 

Soud s atentátníky, které se podařilo dopadnout, trval pár let, rozsudek byl nakonec vynesen 11. listopadu 2013. Islam a Ilez Jandijevové a Bašir Chamchojev byli za terorismus, vraždu a pokus o vraždu odsouzeni na doživotí, mladistvý Ahmed Jevlojev, bratr mrtvého atentátníka, na deset let vězení.

Pravděpodobný hlavní organizátor Umarov nebyl dopaden, měl však být v té době již po smrti. V lednu 2014 totiž oznámil čečenský prezident Ramzan Kadyrov, že Umarov padl při jedné z proteroristických operací, kdy jej údajně "na 99 procent" zabili ruští agenti. Za den jeho smrti je považováno datum 7. září 2013. Jeho tělo se ale nenašlo.