Severní Makedonie, odkud pochází dvacetiletý atentátník z Vídně, je země, jejíž zahájení rozhovorů o vstupu do Evropské unie Česká republika velice hlasitě a intenzivně podporuje.

„Severní Makedonie by měla dostat perspektivu vstupu do Evropské unie,“ řekl premiér Andrej Babiš loni v létě ve Skopje, kde byl na oficiální návštěvě. Když se to pak v příštích měsících odkládalo, bylo Česko jednou ze zemí, která na co nejrychlejší zahájení rozhovorů o vstupu Severní Makedonie do EU tlačila.

Severní Makedonie je stát, kam se za normálních okolností jezdí z České republiky na občanku. Už víc než deset let je bezvízový styk s celou Evropskou unií i pro občany Severní Makedonie. V dvoumilionové zemi tvoří ale třicet procent obyvatel tamní makedonští Albánci, převážně muslimové.

Ti za svá práva vedli kolem roku 2000 několik let partyzánskou válku s vládními silami. V zemi je i další silná muslimská komunita, asi 80 tisíc Turků, kteří žijí v Severní Makedonii ještě od dob, kdy tato část Evropy byla pod vládou Osmanské říše. V makedonském hlavním městě Skopje zdejší Turci tvoří dodnes většinu obyvatel historické části metropole.

Samopal nakonec nesehnal

Z dosažitelných informací ale není zcela zřejmé, ke které z převážně muslimských menšin je možné vídeňského atentátníka přiřadit, ani to, zda k jeho radikalizaci došlo už v Severní Makedonii.

Druhou celoevropsky zajímavou věcí na atentátu je to, že podle rakouských webů si atentátník v EU zakázanou zbraň samopal AK47 a náboje pořídil v létě na Slovensku. Podle pozdějších informací slovenských orgánů však samopal na Slovensku nesehnal a slovenská strana o jeho snahách informovala i rakouské orgány. 

Slovensko bylo v minulých letech kritizováno za nedůsledné znehodnocování zbraní, které byly volně v prodeji a daly se opět zfukčnit. Slovenské samopaly byly použity i při teroristických útocích ve Francii v roce 2015.

Evropská unie se v reakci na islamistické atentáty ve Francii dohodla v roce 2017 na zákazu legálního prodeje a držení poloautomatických zbraní a samopalů. Česká republika, pod tlakem domácí střelecké lobby, směrnici podobné zbraně zakazující odmítala a odpor dotáhla až k žalobě proti směrnici k Evropskému soudu. Tam Česko prohrálo, ale splnění nařízení ze směrnice nadále protahuje.

Cestou je spolupráce

Obě okolnosti vídeňského atentátu jsou však jen zajímavými detaily tragické události, kterou mnozí komentátoři dávají do souvislosti s nedávnou vlnou islamistických atentátů ve Francii.

„Toto je naše Evropa. Naši nepřátelé musejí vědět, s kým mají co do činění. Neustoupíme,“ komentoval útok francouzský prezident Emmanuel Macron. Podobně vyjádřila podporu Rakousku i německá kancléřka Angela Merkelová. „Islamistický teror je naším společným nepřítelem,“ dodala.

Vše o terorismu ve Vídni čtěte ZDE

Nejde jen o slova. V rámci EU probíhá spolupráce zpravodajských služeb i koordinace kroků jednotlivých vlád. V rámci reformy azylové politiky pak EU navrhuje zavést velmi detailní identifikaci všech běženců, kteří překročí unijní hranici.