Záběry z chvil těsně předcházejících jeho děsivé smrti můžete dodnes spatřit na Youtube. Jeden z nejpodivnějších a nejvýstřednějších arabských diktátorů zemřel ve čtvrtek 20. října 2011 v rukách rozzuřeného libyjského davu, který mu nachystal smrt, jakou Kaddáfí sám krátce předtím sliboval svým odpůrcům.

„Krysy a švábi“

V únoru 2011 vypukly v Libyi masové protesty proti Kaddáfího 42 let trvající vládě. Vlnu demonstrací a revolucí v arabských zemích, takzvané arabské jaro, odstartoval v Tunisku pouliční prodavač zeleniny Muhammad Buazízí, který se upálil v prosinci 2010 na protest proti rostoucí nezaměstnanosti. „Nikoho nenapadlo, že právě on bude tím, kdo odšpuntuje pomyslnou láhev se změnami,“ řekl před časem autorovi textu egyptolog a archeolog Miroslav Bárta.

Usáma bin Ládin
Bin Ládina prozradil telefon. Dům, kde se skrýval, byl podezřelý z mnoha důvodů

Výbuch všeobecné nespokojenosti se přelil také do Libye, jejíž vůdce nezareagoval právě rozumně. Vládní bezpečnostní síly začali do demonstrantů střílet, čímž se původně pokojné protestní hnutí změnilo v plnohodnotné ozbrojené povstání proti Kaddáfímu. Ten, věren své pověsti arogantního impulzívního diktátora, zareagoval hrozbou, že bude „šváby a krysy, kteří se proti němu odvážili pozvednout zbraň, pronásledovat píď po pídi, místnost po místnosti, dům od domu, ulici za ulicí, a hubit jednoho po druhém“. 

Záhy na to se v Libyi rozpoutala osm měsíců trvající brutální občanská válka, v jejímž průběhu zatýkali vojáci a policisté, kteří zůstali na straně Kaddáfího, tisíce demonstrantů, odvlékali je do neznáma, ostřelovali civilní oblasti a prováděli hromadné popravy zajatců.

Následovala vojenská intervence Severoatlantické aliance (NATO), která spolu se sílící aktivitou ozbrojených povstalců zatlačila Kaddáfího spolu s jeho nejbližším okruhem podporovatelů do kouta a izolovala ho v jeho rodišti, pobřežním městě Syrta. Město se ocitlo pod rozsáhlou palbou protikaddáfovských milicí z Misuráty, Benghází a dalších měst, jež obklíčily celou oblast. 

Kaddáfího dostihla jeho slova

Obranu Sirty řídil Kaddáfího syn Mutassim. Ráno 20. října 2011 nařídil Kadáffího vnitřnímu okruhu zbývajících věrných a několika zbylým nezapojeným civilistům, aby obklíčenou čtvrť opustili v konvoji 50 těžce ozbrojených vozů. 

Tento pokus byl ale předem odsouzen k nezdaru. Jedno z aut zasáhla a zničila raketa, kterou podle svědků odpálil bezpilotní dron NATO, zbytek kolony narazil na misurátskou domobranu. Následoval další letecký úder na konvoj, načež domobrana zaútočila. Její nápor na chvíli udržely Kadáffího jednotky, což umožnilo diktátorovi a několika jeho spolupracovníkům uprchnout do nedaleké zděné vily. Z vily se pokusili utéct přes pole a schovat se v drenážním potrubí pod nedalekou silnicí.

Suchdol, 30. října 1975. Letadlo se roztříštilo po nárazu do svahu v suchdolské chatové a zahrádkářské kolonii
Jsou to jatka, volali zdravotníci. Pád letadla v Suchdole nepřežily desítky lidí

Byl to však marný pokus, bojovníci domobrany je našli. Když se blížili, zkusil po nich jeden z Kaddáfího tělesných strážců hodit ruční granát, ten se však údajně odrazil od betonového okruží a explodoval mezi Kaddáfího lidmi. „Výbuch zabil Kaddáfího ministra obrany Abú Bakra Júnuse a střepiny zranily několik dalších osob včetně Kaddáfího,“ uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch, jejíž pracovníci s několika členy diktátorova doprovodu později mluvili.

Muammara Kaddáfího, oblečeného v plukovnické uniformě své dávno již rozpadlé armády, se okamžitě zmocnili vzbouření domobranci z Misuráty. Ti ho za nohy vytáhli z roury, pobodali do hýždí a vzápětí ho začali bezhlavě tlouct a kopat.

Bezvládného diktátora pak ozbrojenci naložili do pick-upu, přičemž je trochu sporné, co se dělo dál. Podle některých zpráv byl Kaddáfí uložen do vozu už mrtvý, podle jiných ještě žil, ale domobranci ho cestou znovu vyložili a dobili – právě tomu nejvíce nasvědčují záběry, které odvysílala Al Džazíra.

Al Capone v policejní služebně v Chicagu po zatčení na základě obvinění z potulky. Označen jako veřejný nepřítel číslo jedna
Soudný den Al Caponeho. Nedotknutelný šéf mafie doplatil na zbytečnou chybu

Na skruž, v níž se Kaddáfí skrýval, někdo později napsal: „Tohle je místo proradné krysy Kaddáfího. Bůh je veliký.“ Slova o krysách dostihla toho, kdo je pronesl jako první.

Kaddáfího syn Mutassim byl domobranci z Misuráty zajat ještě týž den a záhy poté byl také zabit.

Extravagantní zabiják

Drastický lynč ukončil život jednoho z nejdéle vládnoucích vůdců na světě, který se „proslavil“ na mnoho způsobů. Nosil nejrůznější výstřední obleky, obklopoval se sexy ochrankou složenou z krásných žen, snažil se politicky spojit arabské a africké země (neúspěšně) a zvláště do našich dějin se zapsal tím, že podporoval světový terorismus za pomoci československých výbušnin a munice.

K moci se dostal 1. září 1969 po nekrvavém vojenském převratu, který naplánoval společně se skupinou dalších důstojníků převrat. Jeho cílem bylo zrušení monarchie a nastolení vojenské vlády. Pučisté využili nepřítomnosti libyjského krále Idrise I., který byl tou dobou na léčení v Turecku, sesadili ho, a Kaddáfí se sám ujal vlády s tím, že se coby jako voják s hodností plukovníka nechal jmenovat i vrchním velitelem ozbrojených sil.

Hlavním řečníkem na Lažnovského pohřbu se stal Emanuel Moravec (na snímku v roce 1943 coby ministr školství a osvěty)
Karel Lažnovský. Oběti chlebíčkové popravy poslal na pohřeb kytku i Heydrich

Se zeměmi východního bloku udržoval během 70. a 80 let 20. století celkem dobré vztahy a jejich odborníci se významně podíleli na budování libyjského ropného průmyslu a infrastruktury. Při jedné z návštěv ČSSR převzal Kaddáfí od prezidenta Gustáva Husáka Řád Bílého lva I. třídy s řetězem.

Socialistické státy včetně Československa státy byly také hlavními dodavateli zbraní pro libyjskou armádu a letectvo. Kaddáfí však nevyužíval dodané výbušniny a munici jen k obraně, ale také k teroristickým útokům po celém světě. Do dějin se zapsalo především odpálení amerického dopravního letadla nad skotskou obcí Lockerbie 21. prosince 1988, spáchané za pomoci československé plastické trhaviny Semtex. Hlavním podezřelým z této masové vraždy zůstává dodnes Kaddáfí. Rovněž Irská republikánská armáda páchala ještě v roce 1991 atentáty s použitím československých výbušnin, jež jí Kaddáfí dodal.

Po 11. září 2001 libyjský vůdce obrátil, odsoudil Al-Káidu za tento útok a snažil se vylepšit pověst své země. Libye mimo jiné odškodnila oběti řady teroristických činů, včetně pozůstalých obětí z Lockerbie, a vzdala se jaderného programu. V roce 2006 byla vyškrtnuta z amerického seznamu států podporujících terorismus. Rok 2011 se ale blížil…