K úmrtí Mandelovy dcery, které bylo 59 let, došlo v pondělí13. července. Informace o nákaze se dostaly na veřejnost o den později, kde to oznámil její syn Zondwa. „To neznamená, že zemřela na komplikace spojené s covidem, ale pouze to, že byla pozitivně testována,“ řekl podle CNN Zondwa Mandela. „Bylo provedeno několik dalších testů a ty nám poskytnou další informace o tom, co by mohlo vést k její předčasné smrti,“ dodal.

Jako důležité gesto pro ty, kdo mají nákazu i pro jejich okolí to ocenil současný jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, „Chtěl bych poděkovat rodině za velmi důležité gesto, které učinila, když sdílela tyto informace s národem. Je to virus, který nás ovlivňuje všechny, a pro lidi lidí, kteří jsou nakaženi, by nemělo být žádné stigma,“ uvedl na Twitteru Ramaphosa před pohřbem Zindzi Mandelové, který se uskutečnil v pátek.

Podnikatelka i diplomatka

Mandelova dcera Zindzi poprvé vstoupila do širšího povědomí veřejnosti díky svému vystoupení v roce 1985, kdy veřejně přečetla otcův dopis, ve kterém odmítl nabídku tehdejší jihoafrické vlády na propuštění. Dlouhé roky se věnovala filantropické činnosti a spolupracovala s několika organizacemi, kde zastávala vedoucí pozice. Ve své obchodní činnosti zastávala pozice ředitelky a prezidentky několika společností a holdingů. Působila také jako velvyslankyně. V době smrti byla ambasadorkou v Dánsku.

Právník Nelson Mandela je v Jihoafrické republice považován za „otce národa“. Byl zřejmě nejznámějším bojovníkem proti apartheidu a neváhal proti němu aktivně vystupovat. Za tuto svou činnost byl v roce 1962 odsouzen do vězení a strávil v něm dvacet sedm let. Po svém propuštění v roce 1990 se zapojil do jednání s tehdejší prezidentem Frederikem de Klerkem. Vyvrcholilo to vyhlášením svobodných voleb, v nichž zvítězil jeho Africký národní kongres a Mandela strávil roky 1994-1999 jako první jihoafrický černošský prezident. V roce 1993 pak spolu s de Klerkem obdržel i Nobelovu cenu za mír. Zemřel v roce 2013.

Den pro charitu

Nelson Mandela si během svého působení na politické scéně v devadesátých letech vytvořil velmi vřelý vztah například s bývalým prezidentem České republiky Václavem Havlem. Oba prezidenty pojil dlouholetý boj za svobodu a lidská práva a když se v roce 1992 setkali na Pražském hradě, Mandela nezapomněl poděkovat československé vládě za její podporu v boji proti apartheidu. „Vždy budeme vděčni Čechům za jejich pomoc a podporu, bez které by žádné velké změny nejspíš nenastaly,“ okomentovala to Naomi Ribbon Mosholi,současná jihoafrická velvyslankyně v České republice.

Podle velvyslankyně byl přitom Mandela v osobním styku velice lidský. „Když jsem se setkala se slavným profesionálním boxerem Joe Frazierem, dal mi svůj mistrovský pás, abych jej předala Nelsonu Mandelovi. Ten pás byl neuvěřitelně těžký a já jsem jej vezla až do hotelu, kde byl tehdy ubytován Mandela. Když jsem k němu přišla a on si ten pás prohlédl a potěžkal, začal si ze mě dělat legraci, že jsem jej měla prodat a peníze si nechat,“ vzpomíná velvyslankyně Mosholi.

„Nejvíce mě ale na Mandelovi fascinovalo, že si mě pamatoval. Po nějaké době, když jsme se opět setkali, tak věděl přesně, kdo jsem. Bral na lidi ohled a každého si pamatoval,“ uzavírá.

Den, kdy se známý bojovník proti apartheidu narodil, tedy 18. červenec, schválila v roce 2009 OSN jako Mezinárodní den Nelsona Mandely. S touto událostí se i pojí výzva, která žádá lidi z celého světa, aby se po dobu 67 minut věnovali charitativní činnosti a pomoci bližním. Tento symbolický počet minut odpovídá 67 rokům, které Mandela během svého života strávil bojem za lidská práva