Němci vnímají konec války ne jako porážku, ale osvobození

Někdo to musel říci první. Spolkový prezident Richard von Weizsäcker před pětatřiceti lety pronesl k výročí konce druhé světové války v Evropě památný projev, v němž byla i jedna klíčová věta. „8. květen byl den osvobození. Osvobodil nás všechny od systému vlády nacionálního socialismu, který pohrdal člověkem,“ uvedl v roce 1985 prezident, který se měl stát i první hlavou o pět let později sjednoceného Německa.

Johnson i Macron si připomněli vítězství nad nacismem. Uctili oběti války

Dnes jeho pohled, v té době zcela převratný a velkou částí tehdejších obyvatel Německa těžce přijímaný, sdílí drtivá většina Němců. Podle průzkumu publikovaného stanicí Deutsche Welle pokládá dnes konec války za osvobození Německa od nacismu 77 procent Němců. Nejméně příznivců (31 procent) má tento pohled mezi voliči extrémně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), jejíž někteří představitelé mají blízko k neonacistickým skupinám. Naopak u voličů strany Zelených je to 94 procent.

V tradici svého předchůdce pronesl včera projev současný německý prezident, sociální demokrat Frank-Walter Steinmeier. "Žijeme v silné, stabilní demokracii, ve třicátém roce znovusjednoceného Německa, v srdci mírové a sjednocené Evropy. Ano, my Němci smíme dnes říci: Den osvobození je dnem vděčnosti,“ uvedl spolkový prezident. Vyzval také Němce k ochraně společné Evropy. „Musíme myslet, cítit a jednat jako Evropané. Když Evropu – i v této pandemii a po ní – neudržíme pospolu, tak ukážeme, že nejsme 8. května hodni,“ varoval Steinmeier. Projev německého prezidenta měl být původně přednesen u budovy Spolkového sněmu před stovkami hostů.

Komorní oslavy

Z původně plánovaných velkých berlínských oslav 75. výročí konce války v Evropě zbylo ale kvůli koronavirové epidemii jen torzo. Nejvyšší němečtí politici tak jen položili věnce u památníku obětí druhé světové války.

Putin poslal Trumpovi a Johnsonovi dopis. Chce oživit vzájemné vztahy