"Je tu spousta dobré vůle, ale také mnoho stanovisek. Budu se velmi snažit, ale je možné, že se k výsledku nedobereme," upozornila dnes šéfka německé vlády.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vůle ke kompromisu existuje a dohoda možná je. Neměla by se ale uzavírat na úkor unijních ambicí, řekl. Zda je možné tyto dvě věci spojit, se podle francouzského prezidenta ukáže v příštích hodinách.

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že se unijní lídři rozcházejí u čtyřech důležitých témat, jsou však odhodláni dohodu o ekonomickém balíku uzavřít. "Jsme si vědomi, že musíme dohodu uzavřít, jednáme pod tlakem, že ta dohoda je nutnost," řekl dnes Orbán novinářům.

Spory podle maďarského premiéra přetrvávají nad množstvím prostředků v záchranném fondu; nad tím, kolik z nich budou tvořit bezplatné granty a kolik půjčky, které bude nutné splácet; nad slevami pro čisté plátce do rozpočtu a také nad tím, aby bylo čerpání peněz podmíněno respektováním vlády práva.

Summit začal v pátek a podle původních předpokladů měl skončit v sobotu. Ani druhý den ale shodu na parametrech fondu obnovy a příštího sedmiletého rozpočtu nepřinesl. Prezidenti a premiéři se po více než 11 hodinách jednání rozešli a pokračovat budou dnes v poledne.

Zásadní překážkou při sobotních jednáních byly požadavky takzvaných šetrných států, tedy Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska. Ty chtěly snížit objem fondu, který v bezprecedentní výši 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) navrhl předseda Evropské rady Charles Michel.

Babiš: Česko si vyjednalo nejvyšší nárůst peněz

Česká republika by mohla z unijního fondu obnovy díky změně kritérií získat skoro o 2,8 miliardy eur (75 miliard Kč) více, než podle původního návrhu Evropské komise (EK). Po skončení druhého dne summitu Evropské unie věnovaného fondu obnovy ekonomik po koronavirové krizi a budoucímu sedmiletému rozpočtu to řekl premiér Andrej Babiš. Podle upraveného návrhu šéfa Evropské rady Charlese Michela by mohla Česku přibýt miliarda eur (asi 27 miliard Kč) ve víceletém rozpočtu v rámci kohezní politiky.

Dohoda se však podle Babiše zatím nerýsuje a hlavním sporným tématem sobotního jednání byla podmíněnost čerpání peněz respektováním vlády práva.

Ke zvýšení částky podle premiéra pomůže nový klíč pro rozdělování grantů z fondu, s nímž počítá návrh, který Michel předložil lídrům v sobotu. "Ze všech zemí je to největší nárůst, to je velice dobrá informace," řekl novinářům v noci na dnešek Babiš. Česko mělo podle původního návrhu EK získat na grantech přes osm miliard eur.

Sobotní Michelův návrh přidává Česku také miliardu ve strukturálních fondech na rozvoj regionů. Podle informací Radiožurnálu budou tyto peníze určeny i na podporu růstu a zaměstnanosti.

Babiš také řekl, že zmíněných v přepočtu 27 miliard Kč je součástí oněch 75 miliard Kč, které Česko dostane navíc. "Já myslím, že to už je asi na strop. Uvidíme, jak to vůbec dopadne s tím rozdělením," řekl Babiš. O zvýšení objemu peněz pro Českou republiku se podle premiéra jednalo už od konce května, miliarda eur navíc je ale až výsledkem sobotních jednání.

"Od 27. května se nám povedlo navýšit o 75 miliard a v tom je i těch 27 miliard," řekl předseda vlády.

Podle Babiše však zatím není jisté, zda prezidenti a premiéři, kteří se opět sejdou dnes v poledne, nakonec dospějí ke kompromisu. Michel po tlaku Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska 50 miliard eur z balíku grantů ve fondu obnovy přesunul mezi půjčky, takže poměr těchto dvou položek má být nově 450 miliard na granty ku 300 miliardám eur na úvěry. Zmíněné země ale požadují další ústupky, které však nejsou ochotny připustit Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz z fondu obnovy.

Podle Babiše se v sobotu večer ukázaly i spory kolem principu vlády práva, jehož respektováním má být čerpání peněz podmíněno. Mezi požadavky Polska a Maďarska na straně jedné a Nizozemska na straně druhé se zatím kompromis nerýsuje, řekl Babiš. Michelův návrh počítal s touto podmíněností. Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země stejně jako Polsko spojování peněz a respektování hodnot odmítá, ale předložil vlastní návrh, který o vládě práva vůbec nemluví.

"Zatím to nevypadá na nějakou dohodu," soudí Babiš.

Sobotní jednání shodu nepřinesla

Třetím dnem pokračují dnes v Bruselu jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, kteří zatím bezvýsledně hledají shodu na fondu obnovy ekonomik a na budoucím sedmiletém rozpočtu bloku. Přestože předseda Evropské rady Charles Michel vyšel v sobotu vstříc takzvaným šetrným zemím požadujícím menší podíl grantů ve fondu, v názorech na parametry fondu zatím přetrvávají rozpory. Očekává se, že šéf unijních summitů dnes předloží další kompromisní variantu.

Začátek dnešního společného jednání byl naplánován na poledne. Už dopoledne se ale začal Michel odděleně scházet s národními lídry a start hromadného zasedání odložil.

Belgický politik se šéfy států a vlád snaží přivést ke shodě na několika zásadních sporných tématech. Patří mezi ně poměr mezi přímými platbami a úvěry ve fondu obnovy, jehož objem činí bezprecedentních 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč). Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko za podpory Finska tlačí v obavě z velkého společného zadlužení na co nejmenší zastoupení grantů, zatímco Itálie a Španělsko jako výrazně největší příjemci peněz z fondu přímé platby hájí.

Michel už v sobotu přesunul 50 miliard eur z grantů do půjček, čímž upravil jejich poměr na 450 miliard ve prospěch grantů ku 300 miliardám eur ve prospěch úvěrů. Zmíněné fiskálně konzervativní země však požadují další výrazné škrty. Lídři dvou největších ekonomik Německa a Francie, kteří usilují o co nejrychlejší schválení návrhu s ohledem na akutní hospodářskou krizi, jsou podle některých diplomatických zdrojů ochotni přistoupit na další mírné snížení balíku grantů, nikoli však na rázné škrty přes 100 miliard eur, o kterých mluvilo Nizozemsko a spol.

Nizozemský premiér Mark Rutte navíc trvá na co nejpřísnější kontrole toho, jak budou země čerpající z fondu plnit stanovené reformy. I v tomto bodě učinil Michel v sobotu vstřícný krok, Rutte však nedal najevo, že by jej návrh uspokojil.

Debata se povede také o podmíněnost čerpání z fondu dodržováním principů vlády práva. Zatímco západoevropské země trvají na tom, aby byla co nejpřísnější, Maďarsko s Polskem ji chtějí vypustit. Unijní orgány vedou s těmito dvěma státy řízení kvůli porušování evropských hodnot a maďarský premiér Viktor Orbán předložil v sobotu návrh, který vládu práva vůbec nezmiňuje. Dnes novinářům řekl, že principiálně proti spojení není, musí však být zajištěno "novým právně závazným nástrojem", jehož nalezení bude podle něj trvat dlouho.

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes rovněž kategoricky odmítl, že by mohl podpořit současný návrh, při němž by kvalifikovaná většina členských zemí mohla rozhodnout o odstřižení některého státu od finančních zdrojů. "Je to nástroj silnějších zemí, které jím mohou začít vydírat jiné státy," řekl novinářům při příchodu na jednání tento konzervativní politik. Dodal, že Polsko nesouhlasí ani se spojováním investic s dosažením takzvané klimatické neutrality, k níž se země jako jediná z unijních států dosud nezavázala.

Politici jsou zatím opatrní v odhadech, zda by mohl dnešek přinést dohodu, vesměs se však shodují, že sobotní jednání byla krokem správným směrem. Pokud by se ke shodě nepodařilo dospět, sešli by se lídři patrně do konce července ještě jednou.