Sociální sítě vyhrály předchozí volby jak Baracku Obamovi, tak Donaldu Trumpovi. Zatímco u Obamy se jednalo o „zajímavou novinku“ při vedení volební kampaně, u Trumpa byl už jejich potenciál využit naplno. Jedna z analytických společností pracujících s daty uživatelů, které jí prodal Facebook, se dostala až před vyšetřovací komisi amerického Kongresu, stejně jako majitel Facebooku Mark Zuckerberg. Podobných firem, jakou byla Analytica Cambridge, je na světě řada i dnes, a nejspíš i chytřejších.

To je však jen jedna z možností, jak využít, nebo chcete-li zneužít, tyto komunikátory. Jsou i tradičnější cesty. Třeba založení milionů falešných účtů a z nich pak cílené ovlivňování veřejného mínění, v tomto případě v USA. I ruské trollí farmy musel americký Kongres po posledních prezidentských volbách řešit. A opět toho moc nezjistil, i kvůli republikánské většině, která loajálně stála za svým podezřelým prezidentem. 

Nepodložená obvinění

Pak existuje ještě třetí způsob - vypustít lež. A ono to většinou projde. Štáb Joe Bidena musel obvinění několikrát vyvracet a dementovat. Místo aby nabízel v kampani nová řešení pro národ a stát, musel se babrat ve lžích. Jednalo se o další kolo Trumpem mnohokrát opakovaného obvinění, že Biden pro svého syna Huntera na Ukrajině vyjednával načerno byznysové výhody. Mimochodem i tuto kauzu řeší Kongres.

Role dua Bidenů v ukrajinské kauze není úplně jasná, proto je republikánských štábem tak hojně a v různých podobách vracena zpět na scénu. Článek bulvárního a v USA velmi čteného deníku psal o konkrétním setkání a penězích, jenže to se podle oficiálního kalendáře Bílého domu nemohlo uskutečnit, jak informuje deník The New York Times.

Rozhodnutí Twitteru i Facebooku omezit dostupnost pobouřilo Trumpův štáb, který firmy ze Sillicon Valley obvinil z cenzury. Za velmi problematický označili jejich krok i někteří pravicoví američtí komentátoři. Nevůle Republikánů navíc vzrostla, když obě firmy zablokovaly i konta tiskové mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnany, která článek z The New York Post znovu zpřístupnila. „Cenzorský Rubikon byl překročen,“ sdělil deníku The Guardian poté americký komentátor, podle jiných jen obyčejný konspirátor, Mike Cernovich.

Blokování účtů

Na tomto jednom případě se dá v kostce popsat, před čím nyní stojí Facebook, Twitter nebo YouTube a za co si i samy můžou. Již řadu měsíců čelí Facebook i Google (vlastník YouTube) obvinění, že zneužívají svého dominantního postavení. Podobné kroky jejich kritikům samozřejmě jen nahrávají. Nic jim nepomohla ani změna pravidel, která ex-post ospravedlnila jejich zablokování příspěvku. Velmi dlouho totiž žádná z platforem svá pravidla měnit nechtěla. A zpřísňovat je začala až nedlouho před volbami.

„Náš národ je rozdělen. Sečtení hlasů a vyhlášení výsledků může trvat dny i týdny. Tím roste i riziko nepokojů,“ napsal na svém účtu majitel Facebooku Mark Zuckerberg. Snažil se tak předem obhájit eventuální blokování účtů, které budou někoho z kandidátů vyhlašovat za vítěze, aniž by to bylo již oficiální. Twitter přijal podobná pravidla. Ten ale upozornil přímo i politiky, že zablokuje jejich účty, pokud se předem za vítěze prohlásí. Prezident Donald Trump má na této sociální sítí, přes níž velmi často zveřejňuje svá rozhodnutí či často nevybíravě kritizuje své kritiky, skoro 90 milionů sledujících.