Ta je díky prehistorickému sídlišti lovců mamutů zapsána ve všech světových učebnicích dějepisu a archeologie.

Přerovským archeologům se také loni podařilo v Předmostí učinit další významný objev.

O archeologických nálezech jsme hovořili se Zdeňkem Schenkem, pracovníkem Muzea Komenského v Přerově a organizace Archaia.

ROZHOVOR

Můžete připomenout, o jaký významný nález loni šlo?

Jednalo se o mamutí kel dospělého jedince o délce téměř dva metry a stáří přibližně dvacet až třicet tisíc let. V minulosti bylo na území naší zeměsice nalezeno mnoho mamutích klů o různé velikosti, ale unikátní na tom „našem“ bylo to, že jsme jej dokázali neporušeně vyzvednout ze země.

Přitom povrch klu byl hodně zvětralý a poškozený spodními minerálními vodami a terénními úpravami, které v dané lokalitě v minulosti probíhaly.

Mohutný kel se nám podařilo úspěšně transportovat k ošetření a později i uložit do expozice archeologie Muzea Komenského v Přerově. Zde je v budově zámku volně přístupný veřejnosti.

Byl to nejvýznamnější nález v přerovském regionu, na kterém jste se v poslední době osobně podílel?

Významných archeologických nálezů je spousta. Za jeden takový považuji odkrytí pohřbené ženy v lokalitě mezi Dluhonicemi a Předmostím. Šlo o nález z období mladší doby kamenné.Upohřbu ženy se námpodařil objevit drobný měděný šperk, který dokládá nejstarší kovový nález na území celé Moravy.

Podle antropologických posudků se jednalo o ženu ve stáří okolo čtyřiceti let, která měla porušenou lebku v důsledku buď nějaké nemoci nebo zhojeného zranění. Kromě měděného šperku jsme zde nalezli i tři keramické nádoby, pazourkové artefakty a provrtané jelení zuby z náhrdelníku.

Jaké typy archeologických výzkumů vás nejčastěji zaměstnávají?

Jsou to záchranné archeologické výzkumy, které se nejčastěji provádějí formou archeologického dohledu. Zjednodušeně řečeno musíme provést archeologický dohled před zahájením nebo v průběhu jakýchkoliv stavebních prací. Nejčastěji se tak děje v historickém jádru měst a nejbližším okolí.

Co se týká velkoplošných záchranných výzkumů, ty jsou realizovány například před zahájením stavby dálnice.

Kam putují archeologické nálezy, které s kolegy objevíte?

Převážná většina nálezů je zařazena do sbírek Muzea Komenského v Přerově. V prostorách zámku je pak část nejnovějších a nejzajímavějších exponátů každoročně vystavena na výstavě s názvem Z přírůstků Muzea Komenského.

Nálezy, které však byly učiněny v minulosti,mohou být uloženy i mimo přerovský region. To znamená, že na vzácné nálezy z Přerovska, můžeme narazit i například v muzeích v Brně či Olomouci.

Jaké osobnosti, které proslavily z archeologického hlediska přerovský region, byste vzpomněl?

K významným osobnostem patřil například Antonín Telička. Tento přerovský archeolog byl zakladatelem archeologických sbírek z Přerovska.

Dalším z významných archeologů byl Karel Jaroslav Maška, který v roce 1894 objevil v Předmostí takzvaný hromadný hrob dvaceti pravěkých lidí, kteří tu žili 25 tisíc let před naším letopočtem.

Do archeologie přerovského regionu se ale významně zapsal také Jiří Kohoutek, který byl mým učitelem a velkým vzorem.

Prováděl zásadní archeologické výzkumy od devadesátých let minulého století až do roku 2006. Prozkoumával zejména přerovské Horní náměstí.

K neopomenutelným osobnostem však patří i Jiří Svoboda. Ten prováděl archeologické výzkumy hlavně v Předmostí a odkryl zde i stávající Památník lovců mamutů.

Co bude pro archeology znamenat plánovaná výstavba dálnice v okolí Přerova, jejíž termín se blíží?

Nato jsem se těšil už od dětství. Trasa dálnice má vést v okolí Předmostí a Dluhonic, které považuji za bohaté lokality na archeologické nálezy.

Dluhonice jsem už prozkoumával jako dítě a později jako student. Prováděl jsem zde první povrchově sběry. Z pohledu archeologa patří tato lokalita k nejvýznamějším na Přerovsku.

To potvrdil i výzkum prováděný před dvěma lety, o kterém jsem už hovořil. Ten prokázal, že tato lokalita byla v minulosti intenzivně osídlena. Proto můžeme očekávat, že před zahájením stavby dálnice zde najdeme spoustu zajímavých nálezů.

Na čem pracujete v současnosti?

Momentálně provádím s kolegy archeologický výzkum na hradě Helfštýně. V hradní kuchyni jsme již odkryli dvě novověké pece a základy parkánové zdi hradního paláce ze 14. století původního Kravařského hradu. Na hradě budeme pracovat do konce května.