Výzkum, který začal už loni na podzim, přinesl první ovoce.

„Loni jsme se pohybovali v místech průběhu západní parkánové zdi, která byla staticky zpevňována. Jak se podařilo zjistit výzkumem, měla velmi mělké založení,“ přiblížil archeolog Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Schenk.

Badatelům se podařilo zachytit souvrství terénních vyrovnávek, které vznikaly od čtrnáctého do sedmnáctého století v prostoru mezi hlavní hradební a parkánovou zdí. Už během první etapy výzkumu získali velké množství zlomků kuchyňské keramiky.

„Část z nich spadá do počátků existence hradu Helfštýna na začátku 14. století. Získali jsme ale i rozsáhlý soubor keramiky z období pozdní gotiky, tedy ze druhé poloviny 15. století,“ doplnil.

Unikátní jsou nálezy fragmentů pozdně gotických reliéfně zdobených komorových kachlů. Pocházely z kamen, jež v minulosti vyhřívaly místnosti paláců.

Ojedinělé vyobrazení

Zřejmě největším objevem je kachle čtvercového formátu s šedou barvou výpalu s vyobrazením Adama a Evy.

„Dochovala se pouze postava Evy, Adam byl v minulosti odlomen. Dali jsme jí název Helštýnská Eva,“ poznamenal Zdeněk Schenk.

Kachle pochází ze druhé poloviny 15. století.

„Způsob ztvárnění starozákonního motivu je ojedinělý, protože většina známých a dosud nalezených exemplářů v České republice zobrazuje Adama a Evu u Stromu poznání. V případě tohoto helfštýnského nálezu máme ale pouze vyobrazení dvou postav, které se drží za ruku, což by mohlo evokovat dobu, kdy byli Adam a Eva vyhnáni z ráje. Je to unikátní varianta, pro níž u nás zatím neznáme přesnou analogii,“ řekl.

Na první pohled zaujme i propracovanost detailů - na několika místech ji zdobí gotická písmena s blíže neurčenou symbolikou. Eva drží v levé ruce fíkový list a detailní je i ztvárnění jejího účesu či prstů. Z Adama zbyla jen část ruky a chodidel.

Mince z doby Jiřího z Poděbrad

Zajímavostí je rovněž torzo kachle s motivem kozla, který se mlsně natahuje po listech ze Stromu poznání.

Některé kachle byly vyzdobeny i heraldickými motivy, ale jedná se pouze o torza, takže je těžké určit, kterým rodům patří.

Kachle tvořily s největší pravděpodobností vybavení místností v době, kdy bylo helfštýnské panství v držení mocného rodu Pernštejnů.

„S pomocí detektoru kovů se podařilo zajistit poměrně velkou kolekci drobných kovových předmětů, z nichž nejatraktivnější je soubor dvou desítek drobných stříbrných mincí. Větší část tvoří mince, ražené za vlády českého krále Jiřího z Poděbrad, Vladislava Jagellonského a jeho syna Ludvíka. „Jsou to většinou drobné ražby z této doby,“ podotkl.

Badatelé nalezli pod dlažbou na čtvrtém nádvoří také bronzový prsten z 15. až 16. století se štítkem, vyloženým perletí.

Zajímavým objevem jsou i dvě mince, které byly raženy v roce 1626 - tedy v období třicetileté války.