Všechny nálezy teď čeká laboratorní ošetření a po zakonzervování se stanou součástí sbírek Muzea Komenského v Přerově.
Archeologům se podařil tento týden další husarský kousek. Narazili na kusy jeleního paroží z první poloviny jedenáctého století. Parcela o velikosti devět krát devět metrů, na níž má vyrůst nový depozitář Muzea Komenského v Přerově, vydala bohaté svědectví o tisícileté historii města.
Badatelé zde už koncem srpna objevili například pozůstatky městské brány, jejíž vzhled znají historici pouze z dobových vedut. Unikátní je ale i nález kostěných bruslí i s otvory pro řemínky z první poloviny jedenáctého století.
„Celkem jsme objevili čtyři brusle, z nichž některé byly menší, jiné zase větší. Lidé v první polovině 11. století je používali buď na bruslení, nebo mohly být součástí konstrukce dřevěných saní,“ uvedl přerovský archeolog Zdeněk Schenk.
Tento týden narazil v proluce jeden ze stavebních dělníků také na kusy jeleního paroží. „I v té době to musel být kardinální úlovek. I když v první polovině 11. století muselo být zřejmě v oblasti Dolního Pobečví vysoké zvěře hodně.
Kromě toho jsme objevili velké množství zvířecích kostí, které dokládají skladbu jídelníčku tehdejších obyvatel Přerova. Přesné stáří ale určí teprve osteolog. Ten může stanovit dokonce i to, o jaký druh zvířete se jednalo a kolika let se dožilo,“ upřesnil.
Záchranný archeologický výzkum v proluce odkryl také nároží dřevohlinité stavby z období vlády Přemysla Otakara II. ve druhé polovině 13. století. „Vzorky materiálu jsme odebrali na dendrochronologickou analýzu, díky níž lze přesně datovat stáří použitých dřevěných prvků a určit i rok, kdy byl strom využit jako stavební materiál, “ řekl.
Zajímavostí je i kamenický článek ze 13. století. „Díky nálezům pozůstatků staveb se podařilo potvrdit starší záznamy o lokalizaci základů věže jižního vstupu do města z bývalé Široké ulice, tedy dnešního Žerotínova náměstí,“ shrnul význam objevů pro historiky také pracovník Národního památkového ústavu v Olomouci Josef Březina.
