Paradoxním problémem je nedostatek místa před železniční budovou a naopak nevyužívané plochy nynějšího autobusového nádraží.

„Točna pro autobusy by musela být v místech, kde je parkoviště. Autům by se dala vyčlenit plocha na autobusovém nádraží, které je na dnešní poměry zbytečně rozlehlé. Došlo by tak vlastně k přehození, což by se ale nemuselo líbit lidem, kteří přijedou autem. Jako první by byla nutná diskuze s obyvateli," popisuje technické zapeklitosti hranická starostka Radka Ondriášová.

Další nejasnosti

Nejasno mají také na odboru dopravy, který momentálně studii proveditelnosti zpracovává.

„Problém je v tom, že autobusové nádraží by nadále muselo fungovat. Je tam stále provoz, který by prostor před vlakovým nádražím nepojmul. Navíc řidiči mají pauzy, potřebují si skočit na záchod. Celý projekt je zatím spíše úvaha," říká vedoucí odboru Zdeněk Kolomazník.

Sama starostka by zkrácení přestupní vzdálenosti na úkor automobilů přijala.

„Lidé dojíždějící autem většinou nasednou přímo u domu a dojedou až k nádraží. Cestující hromadné dopravy oproti tomu musí dojít na zastávku a potom ještě nahoru k vlakům, což je poněkud diskriminuje. Autobusy často na vlaky nečekají, v případě zajíždění k nádražní budově by tento problém mohla vyřešit například informační tabule, díky níž by řidiči měli o vlacích přehled," vysvětluje Ondriášová.

Finančně náročné to není

V případě schválení a uskutečnění projektu by se pohodlnějších přestupů dočkali především cestující městské hromadné dopravy a příměstských linek.

„Z finančního hlediska není projekt, třeba ve srovnání s kdysi zamýšlenou rekonstrukcí autobusového nádraží, vůbec tak náročný. V prvé řadě jde o diskuzi," uzavřela starostka. 

Autor: Vít Vrbka