Ti mohou podle nového insolvenčního zákona vyhlásit sami na sebe bankrot a vyhnout se tak potížím s exekutory.

Osobní bankrot má přitom hned několik výhod – dlužníci se mohou dohodnout na splátkách a nehrozí, že by jim bez jejich vědomí exekutoři zabavili majetek. „Pro spoustu občanů je zabavení majetku exekutorem stresující, a tak tuto možnost vítají,“ shodují se právníci.

Podle jejich slov ale ne každý splňuje podmínky pro úspěšné vyřízení žádosti. „Oddlužení může navrhnout pouze osoba, která nepodniká a nezadlužila se během podnikání. Dlužník navíc musí mít více věřitelů,“ přiblížil místopředseda Krajského soudu v Brně Jan Kozák.

Dlužník podle jeho slov musí do žádosti uvést údaje o očekávaných příjmech v následujících pěti letech a údaje o příjmech v uplynulých třech letech. K formuláři navíc připojí seznam majetku a svých finančních závazků.

Podstatou je, že se k věřitelům nesmí dostat méně než třicet procent jejich pohledávky. Pokud má tedy člověk dluhy a není schopen je splácet, může po dobu pěti let odevzdávat vše věřitelům, kromě částky nutné na zajištění živobytí.

Druhou možností dlužníka je podle zákona prodej majetku a uspokojení dlužníků tímto způsobem. V celé republice bylo letos podáno už 1263 insolvenčních návrhů, avšak jen ve 128 případech byly povoleny soudem.

Podle pracovníků přerovského okresního soudu se možnost oddlužení formou vyhlášení osobního bankrotu teprve rozbíhá. „Všechny žádosti postupujeme Krajskému soudu v Ostravě a ten nám pak dá na vědomí, zda bylo vydáno usnesení o zahájení insolvenčního řízení,“ popsala obvyklou praxi úřednice Okresního soudu v Přerově Irena Burianová.

Problémem, na který však soudci často naráží, je špatné podání návrhu. „Většina žádostí je nesprávně podaná. Buď mají formální vady, nebo žadatelé nemají na vyhlášení osobního bankrotu vůbec nárok. Hlavním důvodem toho, proč soudy žádosti odmítají, je neúplnost návrhů,“ vysvětlil místopředseda Krajského soudu v Brně Kozák.

Návrh na oddlužení letos podal podle informací z insolvenčního rejstříku třeba devětapadesátiletý muž z Přerova, který dlužil hned třinácti věřitelům částku přes 650 tisíc korun.

Soud jeho návrh dosud nevyřídil, protože muž dříve podnikal a jeho podnikání nebylo ukončeno. Soud mu proto stanovil lhůtu pro vyjasnění celé záležitosti.

Další jednačtyřicetiletý muž z Přerovska zase dluží několika věřitelům zhruba 830 tisíc korun. Jeho návrh na osobní bankrot nakonec insolvenční soud odmítl, protože nesplňoval všechny potřebné náležitosti.

Jak k tomu dodal Richard Kořínek z organizace Člověk v tísni, dostává se do tíživé finanční situace čím dál více lidí. Nejedná se přitom pouze o sociálně slabé.

„Mnozí z nich už ani neví, které splátky splácet dříve. Řada dlužníků by ráda možnosti oddlužení využila, ale nedosáhnou na ni. Podle zákona totiž musí uhradit dlužnou částku do pěti let a ze sociálních dávek to nemají šanci zvládnout. Pro nejchudší vrstvy je to nereálné,“ dodal Kořínek.

Hlavním důvodem předlužení obyvatel je podle jeho slov fakt, že jsou mnohé půjčky nastaveny tak, aby je lidé neměli šanci splatit a přišli o majetek.

„Podmínky některých firem jsou v podstatě legální lichvou. Setkali jsme se i s případem, kdy si firma účtovala 200 tisíc korun jen za dotaz na předčasné splacení půjčky. Jiná z firem zase požadovala po klientovi 20 tisíc pouze za obchodní schůzku,“ uzavřel.

V Olomouci už proto podle jeho slov začala fungovat organizace, která pomáhá lidem s oddlužením.