Záplavy pokaždé postihly zhruba padesát lidských obydlí.

„Pokud je průměrná škoda na jednom domě sto tisíc, dělá to pět milionů. A to nepočítáme škody na veřejném majetku. Proto jsme už dlouhodobě přemýšleli o protipovodňových opatřeních," uvedl starosta Bělotína Eduard Kavala.

Práce na poldrch začaly již minulý týden a konkrétně se jedná o čtyři přítoky Bělotínského potoka, které při povodních dělají největší paseku.

„Na prvním opatření se začalo pracovat za stavením pana Šváčka, další bude následovat nad bývalými statky, třetí pod Janečkovými a dva nad Tigemmou. Dohromady by to mělo zachytit asi sto tisíc kubíků vody, což není málo," upřesnil starosta.

Průlehy, ozelenění, tůňky

Akci financuje Státní fond životního prostředí a obec se spolupodílí deseti procenty.

Celkové náklady činí téměř deset milionu korun, z toho neuznatelné výdaje v rámci projektu dělají téměř 150 tisíc korun.

„Letos se také rozběhlo intenzivní jednání ohledně realizace komplexních pozemkových úprav, které by se měly dít na Luze a Bělotínském potoce. Měly by tam být nějaké průlehy, ozelenění kolem potoka a tůňky, které přibrzdí náhlý přítok vody," nastínil další záměr Eduard Kavala.

„Jsem rád, že jsme v jednom okamžiku podali tři žádosti na protipovodňové poldry a uspěli jsme se všemi třemi. To považuji za velký úspěch," pověděl Eduard Kavala.

„Poldry v Bělotíně ale nejsou řešení celého problému. Nejprve by se musely opravit všechny mostky, aby nás hladiny tak náhle nepřekvapily," zakončil bělotínský starosta Eduard Kavala.

Za čtyři měsíce by měly všechny práce skončit.