Tato půvabná žena ukončila svá studia na Gymnáziu v Hranicích v roce 2002. A ve čtvrtek 19. červnase po několika letech vrátila, aby mohla studenty seznámit se svou prací televizní novinářky.

Beseda začala od jejího studia na Gymnáziu, přes její následná studia a zkušenosti, jež posbírala za celou dobu svého působení v mediích.

„Když jsem chodila na gymnázium, navštěvovala jsem také novinářský kroužek. O prázdninách jsem dělala brigádně pro Hranický týden, a tak to všechno začalo. Byla to pro mne veliká praxe,“ vzpomínala Martina Kvašová.

Vystudovala dvě vysoké školy současně – žurnalistiku v Brně a také filozofii. Stála při vzniku brněnského rádia Student a tak pomalu, ale jistě začala startovat svou kariéru.

„Práce v rádiu Student byla pro mne skvělá škola. Zprávy jsme si sami připravovali a moderovali. Pak jsem dělala chvíli pro brněnskou televizi, a poté jsem poslala svůj životopis do pražské televize, kde měpřijali,“ uvedla Martina.

V Praze začínala jako „směnařka“, což jsou lidé, kteří sedí za moderátory při zprávách a jsou jejich tzv. pravou rukou. Přesnější název této funkce je „junior redaktor“. Jejich úkolem je dělat krátké zprávy a reportáže, pomáhají hlavnímredaktorům a naučí se vše, co je potřebné pro práci redaktora.

Tohle všechno byl však jen začátek. Brzký postup byl jistý a Martina dostala nabídku stát se tzv. „senior redaktor“.

„Teď jsem členkou domácí redakce, je nás tam asi dvacet redaktorů. Je to prestižnější práce, ale na druhou stranu je to velká zodpovědnost, protože jsme v celonárodním vysílání, a taky to obnáší samozřejmě větší časovou vytíženost,“ pokračovala Kvašová.

Ta nyní pracuje hlavně na publicistickém pořadu 168 hodin. „Dělala jsem také na kauze Kuřim a na případu malého Jakoubka. Takové případy člověka zasáhnou. Když člověk dělá rozhovory s pedofily či s týranými dětmi, tak ho to hodně ovlivní. Nejemotivnějším zážitkem byl pro mne rozhovor s paní, která byla po dobu patnácti let zneužívaná vlastním otcem. Celou dobu se třásla, brečela, potom jsem začala brečet i já,“ pokračovala ve vyprávění Martina Kvašová.

Studenti bedlivě naslouchali a na jejich tvářích bylo vidět pobavení z vtipných situací, ale také vážnost při vyprávění o kauze Kuřim či o zneužívání dětí.

Po besedě následoval prostor, kdy studenti mohli Martině klást otázky. Dotazovali se, s jakými významnými osobnostmi se setkala, či na její studia žurnalistiky.

Zazněly otázky na riskantnost novinářského povolání a také na její osobní život. Martina s radostí odpovídala, a jak se zdálo, všichni odcházeli z besedy spokojeni.

„Líbilo se mi to, opravdu moc. Dalo mi to větší motivaci, protože bych se ráda dostala na žurnalistiku do Brna. Dnešek mi dal spoustu nových informací a rozhodně mě to nakoplo,“ prozradila na závěr jedna ze studentek Lucie Štětková.

Nikola Helísková