Uvolněná domácká atmosféra vládla na okraji obce zřejmě naposled – alespoň to tvrdí hlavní organizátor akce, Václav Marek.

Do malého Rouského na Hranicku si během předchozích let začali nacházet cestu lidé z širokého okolí. Platí to i v případě čtyř kamarádů z nedalekého města Kelč.

„Festivalu se účastníme pravidelně, letos už pošesté, a přišli jsme pěšky" řekl za skupinku Zdeněk Smahel.

Účastnili se celého programu festivalu a v porovnání s většími, které také navštěvují, oceňují v Rouském hlavně pohodu.

„Takovouto akci máme kousek a taky tu nejsou žádné fronty na pivo," zdůvodnil dále. Přišli hlavně za kapelami Rybičky 48 a Žlutý pes.

„Ale vydržíme až do konce, domů půjdeme nad ránem," slibovali si.

Po 20 hodině ovládla pódium živelná kapela Rybičky 48.

„Zahrajeme vám průřez z našich desek," vzkázal frontman Kuba Ryba a společně s kolegy muzikanty „nasypal" do publika hlasitý punkrock. Tímto odstartovali hlavní program, na který navázal Ondřej Hejma se Žlutým psem a Vilém Čok & Bypass.

Hejma: Lidi byli  bezvadný

Hejma i Čok tady nevystupovali poprvé, do Rouského se vrátili na žádost fanoušků i organizátora.

„V roce 2010 mě to tady mile překvapilo. Přijížděli jsme mezi poli a najednou se před námi objevil celý prostor se stage. Bylo to nečekaný a pamatuju si, že lidi byli bezvadný," vzpomínal Ondřej Hejma.

„Rybičky jsem navíc dlouho neslyšel, rád si je poslechnu," doplnil.

Vilém Čok nešetřil entuziasmem.

„Hrajeme tady po třech letech. Moc se nám tu minule líbilo, takže jsme pozvání ani na chvíli nezvažovali a hned jsme souhlasili. Řekli jsme, že to teda rozsekáme na maděru," prohodil s úsměvem.

„Hraju všechny typy koncertů, ale ty menší mají jinou atmosféru. Jste blíž k lidem, vidí vám doslova do talíře. Můžete si se všema podat ruku, u velkých koncertů jsou lidi za zábranami moc daleko," přiznal Vilém Čok.

Letos naposled?

„Energie od diváků je zvláštní motor, bez hudby se nedá žít. Samozřejmě je špatné, když se rocková muzika oklešťuje. Rockový muzikanti si musí pomoct sami. A pokud jsou osekaný dotace a granty se ruší, tak je to samozřejmě škoda," navázal Vilém Čok na hlavní problém osmého ročníku.

Zvěsti o tom, že se Best Fest koná naposledy, potvrdil hlavní organizátor a hudebník Václav Marek.

„Pro pořádání této akce jsem měl tři důvody. Chtěl jsem prostor, kde by si zahrála naše kapela, dále aby tady v Rouském byla kulturní akce s úrovní a aby se obec zviditelnila. Ale dnes už to přehodnocuju," bilancoval.

„V posledních letech zájem o kulturu postupně klesá. Chybí podpora z měst nebo z kraje a člověk bohužel musí investovat hlavně své vlastní prostředky," doplnil.

„Obec samotná nám pomáhá, ale i přes žádosti i videoprezentaci festivalu se nám další podpora nedostala. Hlavní pomoc je v rodině, bez ní bych to nemohl vůbec dělat," vysvětlil Václav Marek.

Celková příprava včetně nasmlouvání vystupujících trvá tři čtvrtě roku, na místě pomáhá 25 lidí.

„Po tom všem jsem spokojen, i když důvody k pořádání jsou na ústupu. Navíc nám pravidelně každý rok ztrpčovalo organizaci počasí. Měl jsem sen, mít jednou jasno beze srážek, ale to se mi nesplnilo ani letos," dodal závěrem Václav Marek.

Rozlučkový ročník zahrnoval kapely, které se úspěšně představily v předchozích letech a o něž byl mezi diváky největší zájem. Tomu odpovídala i příjemná atmosféra, která panovala mezi spokojenými sedmi sty návštěvníky.