Cílem projektu je seznámit žáky základních a středních škol s osudy lidí pronásledovaných bývalým režimem či válečných veteránů.

Aby se děti zapojily aktivně, mají za úkol natočit s nimi pěti až patnáctiminutový zvukový nebo filmový dokument.

„Dokumenty budou hodnoceny jak z hlediska obsahu, tak z hlediska technické úrovně. Výsledky budou vyhlášeny v červnu v památníku Vojna u Příbrami,“ říká koordinátorka projektu Monika Černíková z ministerstva obrany.

Jako jediná ze středních škol v Olomouckém kraji se projektu zúčastnila Soukromá střední odborná škola Hranice, respektive šest studentů prvního ročníku oboru Správce informačních systémů třídního učitele Vladimíra Juračky.

Studenti použili své vlastní technické vybavení, které si vzal na starost Lukáš Kosík; ostatní – Lukáš Hermann, Ondřej Vašíček, Jiří Holec, Tomáš Kulatý a Lukáš Vrábel se na tvorbě podílejí svými nápady a dělí se o další úkoly.

„Je to příležitost něco vytvořit vlastními silami podle svých představ; komunikovat s lidmi jiné generace, poznat jinou dobu a to, jak se s jejími nesnázemi vyrovnávali lidé, kteří tehdy byli právě v našem věku,“ uvedli studenti.

Studenti si pro dokument vybrali dvaaosmdesátiletého Arnošta Bartošíka z Hranic, který pamatuje protektorát i komunistickou totalitu.

Na včerejší besedě seznámil pan Bartošík studenty se svým životopisem. Pochází ze zemědělské rodiny z Kladerub, vystudoval gymnázium v Praze a po válce přírodovědeckou fakultu v Olomouci.

Začal učit na jedenáctiletce ve Valašských Klobúkách, ale kvůli „kulackému“ původu přešel na základní školu v Horní Bečvě.

V roce 1966 nastoupil na hranickou dvanáctiletku, kde působil až do důchodu. Dnes je jednatelem hranické organizace Českého svazu bojovníků za svobodu.

„V noci na 1. prosince 1944 nás s bratrem vzbudilo klepání na okno. Když jsme otevřeli, naskákalo do světnice šest partyzánů v čele s velitelem Murzinem,“ líčil Arnošt Bartošík svou první zkušenost s odbojem.

„Ze začátku jsme měli opravdu strach. Partyzáni vyžadovali bezpodmínečné splnění svých požadavků – zajištění potravin, munice, elektrických vodičů, podrobných zpráv o situaci. O zraněné partyzány jsme pečovali doma a k jejich ošetření jsme tajně vozili řádové sestry z Choryně. Největší sabotážní akcí byl v lednu 1945 výbuch v soutěsce černotínských skal, který smetl do Bečvy celý zásobovací vlak,“ vyprávěl Bartošík.

Studenty teď čeká hodně náročné práce, aby svůj soutěžní dokument stihli odevzdat do 30. dubna. Díla budou představena na zlínském filmovém festivalu, který zároveň odstartuje putovní výstavu k celému projektu. V září dorazí výstava do Hranic.

Jiří Čtrnáct