Teda příliš je zřejmě ještě slabé slovo.

Podle toho, co se na rybnících a nastříkaných kluzištích dělo, tak je nezajímá vůbec. V pondělí ve tři hodiny odpoledne se na krásně upraveném a nastříkaném hřišti na sídliště v ulici Jaselská nepohybuje ani jedna dětská noha.

„Musím se přiznat, že toto nechápu. Jsem ze Struhlovska a pamatuji si, že hned po škole jsme co nejrychleji utíkali ven. Chtěli jsme si bruslení užít, než se nám setmí,“ řekla čtyřicetiletá Jana z Hranic.

Hřiště nastříkané, shrabané a přesto nikde nikdo. Realisticky vyrobené branky jsou hozené jen přes závěje mimo hřiště. Bohužel takto to vypadá i na dalších hřištích a třeba i rybnících v Hranicích a okolí.

V této souvislosti se jako čirá zbytečnost jeví propagovaná hokejová hala. Kdo by ji zaplnil, když nejsou děti ochotny zvednout se od počítače a vyjít si zabruslit hned před dům?

Jiným případem je obec Ústí. Zde na nastříkaném hřišti v areálu fotbalového hřiště se večer rozehrávají souboje místních v hokejových bojích.

Možná trochu ironií osudu je, že to už nejsou žádné děti, ale spíše ti, kteří byli také zvyklý odhodit po škole tu brašnu do kouta a vyrazit hrát. A tak to dělají pořád stejně i teď po práci.