Co však bude s prázdnými objekty dál, je zatím ve hvězdách.

Z ubytovny pro sociálně slabé startovací byty?

Objekt ubytovny v Bayerově ulici získalo město do svého vlastnictví od armády, a to směnou za hotel Strojař. Zázemí v něm před pěti lety našli sociálně slabší lidé, které však město z objektu v loňském roce vystěhovalo kvůli špatnému technickému stavu nemovitosti a nákladnému provozu.

„Celkové náklady na provoz činily ročně 4 miliony korun, z toho příspěvek od města činil 2 miliony,“ vysvětlila již dříve ředitelka Sociálních služeb města Přerova Marta Vanišová.

Město sice záměr na využití nemovitosti má, s jeho realizací ale zatím otálí. Jednou z možností je vybudovat v objektu startovací byty.

„Můžeme se tohoto záměru buď ujmout sami, nebo za tímto účelem budovu prodat,“ nastínila už v minulosti náměstkyně přerovského primátora Elena Grambličková (ODS).

Než se ale přerovští zastupitelé definitivně rozhodnou, bude objekt nadále chátrat. „Nejpozději v prvním čtvrtletí příštího roku hodláme předložit zastupitelům koncepci na využití všech budov, o kterých je řeč,“ ubezpečil primátor Jiří Lajtoch (ČSSD).

Ten preferuje záměr na přebudování ubytovny na malometrážní byty.

Armádní budova – co s ní?

Bezúplatným převodem získalo město od státu armádní budovu v Čechově ulici naproti Prioru, kde v minulosti sídlila posádková správa.

„O tento objekt jsme usilovali více než deset let, protože se o něj stát nestaral,“ vysvětlil primátor Jiří Lajtoch. Podle jeho slov byly náklady na rekonstrukci zchátralé budovy předběžně vyčísleny na padesát milionů korun.

Přerovští radní nyní tvrdí, že mají s budovou konkrétní plány. „Přesunula by se do ní agenda občanských průkazů a cestovních dokladů, která nyní sídlí v budově Emosu na náměstí T. G. Masaryka,“ nastínil tajemník města Jiří Bakalík.

Podle jeho slov totiž výhodné podmínky od státu, který zapůjčil své prostory pro tuto agendu města, nepotrvají věčně. Jak k tomu poznamenal primátor města Jiří Lajtoch, mohla by v objektu sídlit také městská knihovna.

„Tato budova má strategickou polohu a byla by pro knihovnu výhodná. Navíc by se sem mohl přesunout také odbor školství, který nyní sídlí v ulici B. Němcové,“ řekl Lajtoch.

Z Chemoprojektu technické muzeum

Dlouhé debaty se vedly na téma zachování budovy Chemoprojektu v ulici Trávník. O historický objekt měl totiž zájem soukromý investor a hrozila jeho demolice.

V atmosféře nátlaku ze strany obyvatel této části města, kteří museli ve stejném období nečinně přihlížet zbourání nedalekého objektu Komuny, se město nakonec rozhodlo, Chemoprojekt koupit. A to i přesto, že nemělo jasné plány, co s ním.

Cena budovy se vyšplhala až na 22 milionů korun, takže mnozí lidé hovořili doslova o danajském daru. „Budova se kupovala pod tlakem a tomu také odpovídala její cena,“ připomněl primátor Jiří Lajtoch.

Koupi Chemoprojektu muselo město pokrýt z úvěru, o jehož přijetí rozhodli zastupitelé letos na podzim. „K využití této budovy jsem značně skeptický,“ připustil primátor.

Zároveň však nastínil jednu z možností, jak by se mohl bez větších stavebních zásahů zachovat její historický ráz.

„Zvažujeme, že by se zde mohlo zřídit technické muzeum, ve kterém by se prezentovala historie přerovských podniků jako je Kazeto, Meopta nebo Přerovské strojírny,“ svěřil se s jednou z nových vizí primátor.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z HRANICKA

Moje HranickoSportKulturaPodnikáníČerná kronika