Petr Čepický prožil v Hranicích své dětství a mnoho let zde působil v oblasti propagace kulturních akcí. Po absolvování FAMU se stal kameramanem. Podílel se na známých televizních pořadech – Možná přijde i kouzelník, Dluhy Hany Zagorové či na pořadech divadla Semafor. Později i režíroval a autorsky se podílel na dalších přenosech, jako například udílení cen Českého lva či hudebně-zábavného pořadu Doremi.

Jeho jméno figuruje i v představení Laterny-magiky Casanova. Za sebou má ale také řadu dalších tvůrčích úspěchů. „Ceny si nesmírně vážím, moc to pro mě znamená. V Hranicích jsem prožil dětství a s odstupem času mohu říci, že to byla moje nejkrásnější léta," neskrýval svou radost Petr Čepický.

„Ceny se udělují většinou, až když má člověk na kahánku, to zaplaťpánbůh u mě ještě nehrozí. O to více mám radost, že jsem ji dostal v období, kdy se z toho můžu těšit. Vztah k tomuto městu mám od mala, protože jsem tady vyrůstal, a rád se sem stále vracím. O to více mě těší, že moji práci hodnotí nejen lidé v branži, ale i tady," dodal s úsměvem kameraman.

Za potápěče převzal cenu předseda Základní organizace 7–02 Michal Guba. Speleologové získali ocenění za systematický výzkum Hranické propasti, který začal již v roce 1963. Vrcholem se však stal jejich poslední ponor v září 2016. Posunul naměřenou hloubku zatopené části na 404 metrů, což v současnosti znamená nejhlubší zatopenou propast na světě. „Chlapi, to je vaše!," prohlásil bezprostředně po získání ocenění k téměř třicítce potápěčů, kteří si slavnostní předávání nenechali ujít. Podle slov Michala Guby se ve středu v Hranicích sešly v podstatě tři generace potápěčů. Je si moc dobře vědom, že všechna ta práce, úsilí a nesmírný zápal, jež do výzkumu všichni potápěči vložili a stále vkládají, nejsou dílem jednoho člověka, ale právě všech, kteří od roku 1963 Hranickou propastí prošli.

„Je to systematická práce celého týmu, která trvá téměř šedesát let a ten výsledek, to je taková třešnička na dortu za to, co se nám všechno podařilo udělat," řekl Michal Guba, který zároveň potvrdil, že sonda, již použili v loňském září při rekordním ponoru, je stále v propasti. „Bohužel se nám ji dosud nepodařilo vytáhnout. Plánujeme to na letošní březen nebo duben," dodal.

Hlavní postavou přelomového úspěchu byl polský potápěč Krysztof Starnawski a také Bartlomiej Grynda, který se významně podílel na vývoji robota, s jehož pomocí bylo rekordní hloubky dosaženo. Ani jeden z nich se bohužel středečního předávání nezúčastnil.

„Krysztof Starnawski se velice omlouvá, moc ho mrzí, že tady dnes nemohl být, stále se účastní výzkumu v Mexiku. Bartlomiej, ten nejspíš vyvíjí dalšího robota pro ponor do Hranické propasti," zavtipkovala při představení celého týmu potápěčů ředitelka Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková, která se podílela na návrhu ocenění.

Předávání se zúčastnila i řada veteránů, mezi kterými byl Fraňo Travěnec i doktor Jiří Pogoda, jenž stojí za prvním sestupem v roce 1963. Mezi těmi, kteří se zapsali do Zlaté knihy města, nechyběl ani David Čani, Martin Prachař, Lukáš Vaněk či hudebník a zpěvák Pavel Novák.