„Koronavirus nezmizí. Nezmizí ani s létem. Zůstane tady a zůstane s námi zřejmě dlouho a my se s ním budeme muset naučit žít a čekat na to, až bude účinná vakcína anebo až si tím projde celá populace,“ vysvětluje v rozhovoru pro Deník.

Pane docente, čekal jste takovou odezvu lidí na plošné testování? Takový zájem?

Vůbec ne. Takový zájem jsme v žádném případě nečekali. Mimořádně mě to potěšilo. Je vidět, že lidé mají zájem, chtějí se dozvědět, zda tuto nemoc už prodělali či nikoliv. Je výborné vidět tu angažovanost, to nadšení lidí, s jakým do odběrových stanů chodí. Chtěl bych se jim za to poděkovat. Bez nich bychom žádnou takovou studii provést nemohli.

Daří se naplňovat jednotlivé věkové kohorty?

Daří. V Olomouci nám chybí ještě skupina seniorů, kterou pravděpodobně budeme ještě dobírat. Uvažujeme, že otevřeme seniorskou neděli 3. května.

Pokud jde o geografické nastavení studie, nedochází na Olomoucku k mísení lidmi z jiných regionů? V Olomouci jsem zaznamenala zájemce o test ze sousedních krajů. Nemůže dojít k určitému zkreslení potřebných dat?

Chceme uspokojit všechny zájemce, protože jsme jim vděčni za to, že si našli čas a přijeli. Do Olomouce se sjíždějí kromě lidí z olomouckého regionu i průřezové kohorty České republiky: kohorta Českého statistického úřadu, Institutu klinické a experimentální medicíny Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Proto pro nás není překvapující, že se na odběrové místo v Olomouci dostavili lidé například z Ostravy.

Do studie byla záměrně zařazena oblast Litovelska a Uničovska. Proč? Jaká jsou zde očekávání?

Tato oblast má naprosto nejvyšší prevalenci onemocnění na 100 tisíc obyvatel v České republice. Pokud někde očekáváme vyšší procento pozitivních záchytů, tak by to mělo být právě tam.

Ukazuje se to?

Je ještě velice brzy.

Jak vychází promořenost ve městech, kde studie běží o den déle než na Olomoucku? Potvrzuje se, že jsou to nízké jednotky procent?

Počkejme si. Alespoň na pilotní data. Předpokládáme, že první analýzu bychom prováděli pravděpodobně koncem příštího týdne. Finální pak na přelomu prvního a druhého květnového týdne. Data budou k dispozici naprosto expresně.

Na Olomoucku je dobrovolníkům odebírána žilní krev, ne pouze kapilární jako jinde v České republice. Proč?

Důvodem je to, že chceme mít přesnější informace o nemoci. Rychlotest je dobrý. My jsme ho validovali na skupině lidí, kteří prodělali těžší formu onemocnění. Nevíme, jak bude úplně vypovídající ve skupině nemocných, kteří byli asymptomatičtí nebo měli lehké projevy onemocnění. Proto jsme se rozhodli jít cestou venózních odběrů, abychom byli schopni kromě toho rychlotestu se pak ještě v laboratoři za měsíc dva k analýze vrátit a detailnějšími a citlivějšími metodami prokázat přítomnost protilátek. Budeme vlastně ještě validovat výsledky rychlotestů v laboratoři v horizontu několika měsíců. Získáme také cenný zdroj biologického materiálu pro budoucí výzkum tohoto onemocnění. Je to jediná cesta, jak se můžeme posunout dále.

Co doposud víme o nemoci z pohledu tvorby protilátek? Ukazuje se, že u mladých lidí a asymptomatických jedinců nejsou nebo v minimálním množství. Máte pro to už nějaká vysvětlení?

Vypadá to, že na eliminaci viru se podílí i jiné mechanismy než jenom protilátková imunita. Složek imunitní odpovědi, které se na tom mohou podílet, je celá řada. Bude to předmětem dalšího výzkumu. V zásadě to tak ale je: největší titry protilátek vytváří jedinci, kteří mají těžší formu onemocnění a jsou vyššího věku. Současně u dětí a mladistvých se podle literárních údajů protilátky tvoří v menším množství.

Je jiná choroba, koronavirová nákaza, u níž to probíhá podobně?

Kupodivu i SARS a MERS se chovají epidemiologicky docela podobně. Děti a mladiství jsou mnohem odolnější vůči nemoci než starší populace. Nelze vyloučit, že to bude něco, co bude společné pro koronaviry jako takové, ale v tuto chvíli je to spíše spekulace.

Vláda ve čtvrtek poměrně skokově uvolnila restriktivní opatření proti šíření koronaviru. Souhlasíte s tím?

Souhlasím. My máme tak nízký výskyt onemocnění, že se v čase musíme posunout dále. Koronavirus nezmizí. Nezmizí ani s létem.

Nepůjde tedy, jako u chřipky o sezónní záležitost…

V Singapuru, kde je 30 stupňů Celsia, je druhá epidemie. Jsou epidemie v Kalifornii, kde je 30 stupňů Celsia. My už víme, že počasí to nezastaví. Možná budou sezónní výkyvy, to se nedá vyloučit. V každém případě víme, že nemoc nezmizí s jinou sezónou. Zůstane tady a zůstane s námi zřejmě dlouho a my se s ní budeme muset naučit žít a čekat na to, až bude účinná vakcína anebo až si tím populace celá projde.

V Česku jsme tedy na počátku epidemie?

Ano, jsme na počátku epidemie. Ale nejen Česko. I řada jiných zemí. Řada zemí, které jsou třeba těžce postižené, zřejmě má poměrně malé procento promořenosti. Všichni, úplně všichni se budeme muset dál naučit s koronavirem žít. Život bude jiný, věci se změní, ale určitě si najdeme cestu, jak po dobu roku, roku a půl, než bude vakcína, se s tím vypořádat tak, aby život byl co nejvolnější a současně abychom byli schopni ochránit rizikové skupiny občanů.

Symbolem epidemie v Česku se staly roušky, které jsme si sami vyrobili. Jak dlouho je budeme nosit?

To nevím, ale rouška je pro mě ten nejmenší problém.

Ráda bych se zeptala na samotný vir SARS-CoV-2. Co už vědí vědci o jeho biologii, jeho chování?

Známe jeho genom a víme, že se moc nemění, což je dobrá zpráva, protože to může indikovat účinnost vakcín. Víme také, jakým způsobem se dostává do buňky, víme, které orgány preferenčně napadá a proč. Částečně to souvisí právě s množstvím receptorů na povrchu buněk, přes které se do buňky dostává. Úplně nerozumíme tomu, proč napadá specificky některé podskupiny nemocných, respektive seniorů, třebaže jsou zdraví, tak průběh onemocnění u nich bývá opravdu těžší a smrtnost je také výrazně vyšší. Víme ale, že to není jen otázka imunity, jsou v tom i další faktory, které hrají roli, ty se momentálně studují. Myslím si, že v expresně krátké době se identifikovala první léčiva a běží rozsáhlé klinické hodnocení přípravků, které mají protivirovou účinnost. Všechno dává naději, že z epidemie vyjdeme, vyjdeme z ní určitě, otázkou je, kdy a s jakými ztrátami.

Poznání genomu viru, další informace o něm, to se vědcům podařilo ve velmi krátkém čase několika málo měsíců – oproti tomu u dvou zmíněných koronavirových nákaz to trvalo mnohem, mnohem déle. Pomohly zkušenosti z minulosti?

Jsme poučeni z minulosti. Patogen tohoto typu docela dobře známe z obdobných typů infekce, tušíme, za co může a za co nemůže. Minulá zkušenost a vědecká práce nesmírně pomohla se tak rychle dostat tam, kde momentálně jsme.

Pokud jde o léčiva, jaké naděje si děláte například u remdesiviru? Stále jej vidíte jako potenciálně nejúčinnější?

V tuto chvíli pořád ano, přestože včera (rozhovor vznikl v pátek 24.dubna) vyšla nějaká negativní zpráva.

Právě…

Byla to studie, která nebyla uzavřena. Neproběhlo adekvátní zařazování lidí do této studie. Tuto studii nepovažuji za interpretovatelnou, natož za negativní. Běží spousta studií s remdesivirem i s dalšími látkami, a ty nám ukáží, jak to vypadá.

Ve čtvrtek začali v Oxfordu testovat vakcínu na prvních stovkách pacientů. Je vakcína skutečně běh na tak dlouhou trať?

Bude to trvat dlouho. Nemyslím, že vakcína bude dříve než za rok. Pokud se povede. I u jiných koronavirových infekcí, SARS a MERS, některé typy vakcín nebyly účinné. Není to tak úplně jednoduché, jak se může zdát. Pravdou je, že v tuto chvíli se do toho investuje obrovské množství zdrojů a já jsem v této věci optimista. Jako ostatně ve všem v životě.

Ten se nám vrátí do stavu před pandemií? Až bude vakcína?

Ano. Až bude vakcína nebo až se promoříme do takové míry, že to nebude představovat riziko. Obě varianty jsou možné, záleží, která z nich nastane dříve.

Tedy rok, jak jste zmiňoval?

Já to odhaduji skutečně na rok.