Čím se vlastně projekt zabývá a nakolik je ohrožen, prozradila Deníku zástupkyně ředitelky hranické Charity Jana Jagošová.

ROZHOVOR

Kde v Hranicích sídlí nízkoprahové zařízení a jak dlouho existuje?

Sídlo má v zahradě bývalé Sigmy na třídě 1. máje a vzniklo na popud drahotušské farnosti před třemi lety. Z legislativních důvodů byl jeho provoz na nějakou dobu přerušen, ale přesně před rokem jsme jeho činnost opět mohli obnovit.

Co je vlastně smyslem tohoto projektu?

Jinými slovy by se dal nazvat volnočasovou družinou. To už samo o sobě vypovídá o tom, že se v něm snažíme zabavit a zaměstnat děti a mládež.

Dá se tedy říci, že suplujete klasickou družinu nebo kroužky?

Rozdíl je v tom, že u nás tráví děti svůj volný čas bezplatně. Docházejí k nám dle svého vlastního uvážení, nikdo je nenutí, mohou kdykoliv přijít a kdykoliv zase odejít. A navíc, všichni rodiče nemají peníze na to, aby mohli dětem zaplatit třeba kroužek nebo hudebku.

Provozujete nízkoprahové zařízení jen pro hranické děti?

Máme pobočku i na Potštátě a mohu říci, že tam ji navštěvuje 85 procent dětí. Je to tím, že tam příliš kroužků na výběr nemají. V Hranicích je o naše zařízení také velký zájem, ale více než dvaceti dětem najednou se bohužel věnovat nemůžeme. Proto už musíme některé odmítat.

Přesto, že je projekt žádaný, jeho existence je ohrožena. Proč?

Provoz je totiž výhradně hrazen jen z dotací státu a města, z nejrůznějších grantů a ze sponzorských příspěvků. Jsme tedy doslova závislí na štědrosti těchto jednotlivých subjektů.

Vloni jsme od ministerstva práce a sociálních věcí dostali 470 tisíc a letos jsme žádali o stejnou částku. Nejprve nám ji snížili o celých 150 tisíc, ale požádali jsme o navýšení a vyhověli nám.

Přesto bojujeme dál o každou korunu. Náklady na provoz našeho nízkoprahového zařízení totiž sahají skoro až k milionu.