S vysokou nemocností a následnou absencí žáků začala škola bojovat paradoxně minulý týden, tedy po stužkovacím plese maturantů. A nejvíce chyběli právě studenti čtvrtých ročníků, pro které ředitel vyhlásil volno již na pátek 6. února.
O chřipkových prázdninách se mezi studenty diskutovalo od začátku února. A když jsem v pondělí kráčel jako každé ráno do školy, chvílemi jsem se docela bál. Jednak jsem nikde neviděl ty stovky lidí, které proudí před osmou ze všech stran do areálu gymnázia, a tudíž jsem měl strach, že jsem nezaregistroval, že máme volno. To by mě docela dopálilo, kdybych vstával zbytečně.
A pak přišlo úterý, den jako každý jiný. Studentů ve škole opět o stovku méně, ale v ranních hodinách snad nikdo s vyhlášením volna nepočítá. První naděje svitla před velkou přestávkou, kdy ředitel školy Radovan Langer prostřednictvím školního rozhlasu vyzval všechny učitele, aby se po zvonění dostavili na mimořádnou poradu.
Nedočkaví studenti se během přestávky shromáždili před třídou, ve které porada probíhala. Jakmile vyšlo najevo, že škola se do konce týdne zavírá, propuklo na škole hotové šílenství. Říkal jsem si, že tohle měl někdo natáčet.
Všichni začali křičet jeden přes druhého, nevýslovná radost se během pár minut rozšířila po celé škole. Studenti pak „oslavovali“ před hlavní nástěnkou, kde viselo oznámení o volnu.
Otázkou je, zda si někdo vzpomněl na nemocné kamarády, kteří sice ještě v úterý léčili chřipku čajem s citronem doma v posteli, ale třeba už zítra ráno budou nevěřícně kroutit hlavou nad zavřenou bránou a budou se divit, proč přišli do školy sami.
No a ti, co jsou zdraví? Venku krásně nasněžilo, mnozí jistě vyrazí například na hory. A když se celí prochladlí a nachlazení v neděli večer vrátí, přemůže je chřipka a od pondělí může začít vše zase od začátku.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
