Bude letošní sezona na Helfštýně něčím výjimečná? Připomenete si některá z významných výročí, která připadají na letošní rok?

Výročí, která si lze připomenout, je strašně moc. Udělat výběr z takových událostí, jako je sedmdesát let od konce druhé světové války, nebo tři sta sedmdesát let od chvíle, kdy jsme se podruhé ubránili Švédům, je velmi těžké. Také je to rovných šest set let od doby, kdy náš držitel Petr Strážnický z Kravař psal stížný list do Kostnice, aby ušetřili Mistra Jana Husa, a tak bych mohl pokračovat dále. V rámci kulturních akcí jsme bohužel všechna jubilea vystříleli v loňském roce, ale určitě si některé z těchto významných událostí připomeneme.

Mohou se návštěvníci těšit na nějakou „horkou" novinku?

Chystáme první oficiální ročník Helfštýnských ateliérů, které měly loni generálku. Zkoušeli jsme, jaké budou reakce ze strany veřejnosti, když jim pracovníci Muzea Komenského v Přerově dovolí nahlédnout za oponu svých profesí. Oslovil jsem kolegy muzejní pracovníky, mezi nimiž je celá škála odborníků – od ornitologů přes archeology až po výtvarníky – a ti, kteří měli zájem prezentovat své „řemeslo," vymysleli program, jenž návštěvníky seznámil s podstatou jejich práce. Nachystali si také zábavné stanoviště v podobě dílny, ve které si mohl každý na vlastní kůži vyzkoušet jejich práci. Například archeologové procházeli hrad Helfštýn s detektory kovů a hledali spolu s dětmi zlaté mince, ornitologové zase měřili rozpětí paží místo křídel…

Myslím si, že podstatou naší práce je, abychom prezentovali historii, tradici a řemesla a muzejní činnosti jako takové. Ona se taková ta obecná představa muzejníka jako šedé myši v komůrce, která se vrtá v historických pramenech, takovým projektem docela dobře potírá. Helfštýnské ateliéry připadnou na sobotu 20. a neděli 21. června.

Helfštýn si většina lidí spojuje s uměleckým kovářstvím. Pastvou pro oči budou letos bezpochyby díla, vystavená v rámci expozice s tajemným názvem Metalomorfóza…

Vernisáž této výstavy se uskuteční v sobotu 25. dubna. Řekl bych alespoň jednu větu k názvu. Metamorfózy jsou známé především z Ovidiova antického veledíla, kdy se lidské bytosti proměňovaly v něco jiného. Jsou tedy jakýmsi odrazovým můstkem s tím, že jsme udělali malý žertík s přidáním písmenka „l", a tím pádem se dostáváme na pole kovu – metalu. Princip spočívá v proměně surového kovového materiálu v něco ušlechtilého a krásného.

K vidění budou exponáty sochařsko-kovářské, a to od autorů, kteří u nás během posledních tří let v rámci mezinárodního setkání uměleckých kovářů dosáhli těch nejvyšších met na poli volná sochařská tvorba a plastika. Patří k nim Michal Ptáček, což je akademický sochař, který pracuje s ocelí, a jeho kolegové z Kovárny Milostovice – Ondřej Géla, Jan Braunš, Jan Balner a Stanislav Holík. Ti patří k osobnostem v oblasti umělecké plastiky a kovářství. Loni se jejich tvorba spojila s podobou Helfštýna dílem Padlého draka, kterého vytvářeli celý týden během Kovářského fóra v historické hradní kovárně, a tím dovršili cyklus draků, na němž pracovali řadu let. Padlý drak by měl být ústředním motivem této výstavy.

Součástí vernisáže bývá každoročně i Noční kování. Bude mít dílo, které na něm vznikne, nějaké konkrétní téma?

Tak, jako v minulých letech, se na Nočním kování potká úzká skupinka přátel, která vytvoří dílo trvalého charakteru – tentokrát to ale nebude pro žádného našeho partnera, ale přímo pro správu hradu. Vždycky bojujeme s estetičností funkčních prvků v rámci velkých kulturních akcí a v tomto případě si kováři vytvoří něco sami pro sebe. Abychom zajistili bezpečnost při akcích, kdy jsou k dispozici rozžhavené výhně a kovadliny, potřebujeme oddělit diváky od tvůrců.

V letošním roce tedy vytvoříme sloupky, mezi nimiž se natáhnou silná lana, a vznikne tak bariéra, jež by měla mít zároveň estetické vyznění, aby lépe zapadla do areálu Helfštýna. Pěkně to přitom na sebe navazuje.

Na Noční kování nám přislíbili účast Michal Ptáček a kováři z Milostovic – takže jen shodí saka, rozpustí si vlasy, převlečou se do montérek, a z té slavnostní vernisáže se přesunou rovnou do kovárny. Společně s dalšími přáteli budou minimálně do půlnoci tvořit.

Aby si lidé nemysleli, že budeme prezentovat jen řemeslo, byť to bude asi to nejatraktivnější, rozhodli jsme se Helfštýn oživit také nočními prohlídkami. V každou celou hodinu tedy bude vycházet průvodce se zájemci o historii. První prohlídka se uskuteční ve 20 hodin, poslední o půlnoci.

Lidé se mohou těšit na spoustu dalších zajímavých akcí – 2. května se uskuteční tradiční Author šela marathon, kterému bude 1. května předcházet koncert skupiny Mňága a Žďorp. Následující sobotu – 9. května – zase zaplní nádvoří hradu automobiloví a motocykloví veteráni, kteří se vydají na Helfštýnský okruh. Velkým lákadlem je i Festival vojenské historie.

Kdy se uskuteční?

V sobotu 23. a v neděli 24. května. Festival vojenské historie se během uplynulých pěti let etabloval mezi nejrozsáhlejší a největší akce, spojené s kulturním kalendářem. Myslím, že se nemusíme stydět říci, že je to největší akce svého druhu na Moravě. Málokterý historický objekt totiž dokáže nabídnout takové zázemí, jako hrad Helfštýn. Kvalitní dramaturgii vytváří skupina historického šermu z Olomouce Adorea, která se snaží vybírat vždy to nejlepší ze současné scény a skupin, prezentujících jednotlivá období vojenství – od antiky až po první světovou válku.

Program pořadatelé prokládají historickou hudbou, vystoupením kejklířů, tanečnic či divadlem, aby si na své přišli nejen tatínci, ale celé rodiny.

V červnu se na hradě zase uskuteční akce, určené dětem – od 2. do 5. června se konají tvořivé dílničky a loutkování pro nejmenší, což je program pro mateřské školy a žáky prvního stupně základních škol v podání Studia bez kliky. Ve středu 10. června se na hradě koná Den s Karlem IV., program společnosti Faber, která objíždí české a moravské hrady a seznamuje žáčky s tím, jak se tehdy žilo, oblékalo se, jedlo, přibližuje velké objevy té doby a podobně.

Zažije nádvoří hradu i zcela nové akce?

Úplnou novinkou budou letos knižní trhy – což je jakési interaktivní seznámení s malými nakladateli, kteří budou tvorbu prezentovat nejen obyčejným prodejem, ale také živým čtením a představením toho, jak jejich práce vznikají. V rámci příprav jsme oslovili okolní knihovny a uspořádáme jakýsi hradní antikvariát.

Celou akci chceme oživit dílnami, na nichž představíme výrobu knih – od výroby papírů přes různé druhy tisku, ilustraci, lití písmenek až po finální vazby a vlastní výrobu ex libris. Program chystáme na celý víkend a zatím nám přislíbilo účast šest nakladatelů. Přestože bude mít tato akce spíše komorní ráz, o to více bude kvalitnější, a s větším prostorem pro komunikaci s návštěvníky, kteří se této problematice věnují. Uskuteční se poslední květnový víkend.

Jste už v přípravách tak daleko, že víte, kolik účastníků letos přijede na největší svátek – mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston?

V tuto chvíli chystáme pozvánky, které se v dubnu rozletí do celého světa. Jakmile se budou vracet, tak budeme tušit, jak na tom jsme. Každopádně už máme nápady na nějaké osvěžení a zpestření.