Co konference hranickému regionu přinesla?

Určitě celkové zviditelnění. Mnozí účastníci byli v Hranicích vůbec poprvé a pevně doufám, že si odsud odnesli příjemné zážitky. Mnozí znají Hranice jen jako průjezdní město po dálnici. Jedna kolegyně ze severních Čech mi třeba prozradila, jak ráda spatřila naši Hranickou propast na vlastní oči. Doteď neměla příležitost se na ni přímo podívat.

Pro organizátora je hodně důležité, aby se účastníci cítili v hostitelském městě příjemně, ale smysl konference byl jiný. Měl jste jako ředitel akce čas zabývat je jejím obsahem, nebo jste se soustředil jen na tu organizaci?

Spíše jsem se pohyboval různě, podle potřeby. Své role jsme měli rozdělené. Organizační tým čítal asi dvanáct nebo třináct lidí a od začátku bylo jasné, že my místní budeme mít na starosti hlavně tu organizaci. O obsah se starali další kolegové.

Čtyři sta účastníků konference, to je skutečně hodně. Bral jste roli ředitele jako výzvu?

Nejdříve jsme se toho trochu lekli, protože v Hranicích nemáme ideální objekt, kde by se těch čtyři sta lidí vešlo. Přestože se zub času na hranické sokolovně už projevil a její vzhled už není nejlepší, nechtěli jsme si tu příležitost nechat utéct. Řekli jsme si, že kromě sokolovny je zde také krásné Divadlo Stará Střelnice, které splňuje všechny moderní standardy. Navíc i ve spojení s Lázněmi Teplice nad Bečvou to bylo proveditelné.

Přímo do centra města jste konferenci umístit nechtěli?

I kvůli tomu, že lidé dávají přednost příjezdu autem, jsme se rozhodli jinak. Z hlediska nezbytných přesunů by to totiž byla komplikace. Na zajímavosti v centru města samozřejmě byli účastníci upozorněni a i v nahuštěném programu se na ně čas najít dal.

Z obsahové stránky konference se musíme dotknout plánovacího dotačního období na příštích sedm let. To bylo také ústředním tématem celé akce.

Konference se vlastně chystala v době, kdy se nastavení dotační politiky pro budoucí sedmileté období začalo řešit. Svět dotací je hodně specifický a spoustě lidem se tento systém nemusí líbit. Sám nejsem přesvědčený, že je to úplně správná věc. Takto je ale systém nastavený a buď se budeme stavět proti němu a peníze získá někdo jiný, nebo se tomu bránit nebudeme a peníze přitečou i do regionu. Národní síť místních akčních skupin v tomto směru stále zdůrazňuje, že venkov zahrnuje 85 procent území republiky a bydlí v něm velké procento obyvatel.

Podle čeho jste vybírali témata, která se na konferenci řešila?

Vybírali jsme to, co venkov v současné době nejvíce pálí. Díky ochotě a píli našich starostů se za sedm let se hodně posunulo i v obcích na Hranicku. Proběhla řada nejrůznějších oprav, společenský život má své zázemí. V současné době ale nejvíce lidí trápí nezaměstnanost. K čemu lidem bude výborně pokrytý volný čas, když na venkově nebudou mít žádnou práci? S tím souvisí i služby, které pracovní místa tvoří. Jeden ze závěrů byl, že zachování malých obchodů a pošt není pouze záležitostí podnikatelskou, ale skoro veřejnou. Lidé si dnes raději zajedou na velký nákup do hypermarketu ve městě, jenže tím odsuzují ty snaživce, kteří se pokouší udržet nějaký soukromý obchůdek na venkově.

Přinesla konference nějaký konkrétní závěr, nebo to bylo spíše o tom setkání a společné diskuzi?

Konkrétní závěry teprve tvoříme, což ještě nějaký čas potrvá. Zatím jsme posbírali závěry z workshopů, tedy to, na čem se shodli v podtématech. Určitě z nich vychází nějaký jednotný názor, ale nyní ho teprve formulujeme. Je to ještě hodně čerstvé.

Byla tedy podle vás konference úspěšná?

Určitě ano. Za celou dobu jsme neslyšeli jedinou výtku, naopak se k nám dostalo hodně pochval. Samozřejmě je to díky zapojení a ochotě všech, kteří se na akci nějakým způsobem podíleli. Jen lidí z hranického regionu bylo více než sedmdesát. Patří jim velký dík, bez jejich pomoci bychom to nebyli schopni udělat. I mezi nimi bych ještě vypíchnul pracovníky z teplických lázní, lidi, kteří se starají o hranickou sokolovnu, a také Divadlo Stará Střelnice. Pro mě je nejdůležitější zprávou, že jsme schopni na Hranicku takovou akci zvládnout. Dobou trvání a počtem účastníků byla ojedinělá.