„Přišlo pětapadesát lékařů. Někteří již podepsali. Diskutovali jsme o situaci s tím, že tito lékaři vše předají ve svých kolektivech,“ uvedl vpodvečer po setkání s lékaři Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL).

Deklaraci v tomto zařízení podle Engela po setkání s organizátory „Děkujeme, odcházíme“ podporuje na dvacet procent lékařů.

Vedení FNOL má z odchodů mladých lékařů obavy. Výrazné oslabení některých klinik by podle něj mohlo velmi komplikovat chod zdravotnického zařízení.

„Vzhledem k předpokládanému financování nemocnic v příštím roce ale nemůžeme finanční požadavky lékařů uspokojit z rozpočtu FNOL. Situaci sledujeme, ale nemůžeme zatím podnikat žádné kroky, protože v tuto chvíli nevíme, kolik našich lékařů se k výzvě připojuje ani o jaké jde odborné specializace,“ reagoval včera mluvčí největší nemocnice v Olomouckém kraji Egon Havrlant.

Chtějí zvýšení platů

Protestem chtějí lékaři docílit navýšení základního platu pro začínaného lékaře na 1,5 násobek průměrné hrubé mzdy, pro atestovaného specialistu požadují trojnásobek. Engel poukázal na to, že například v Turecku nebo Portugalsku je to pětinásobek. Peníze na požadované navýšení podle něj v českém zdravotnictví jsou. Protestující rovněž žádají změny v postgraduálním vzdělávání lékařů.

„Základní plat nemocničních lékařů, bez všech nenárokových složek a služeb se pohybuje hluboko pod hranicí, za kterou pracují řemeslníci. Plat nastupujícího lékaře po náročném šestiletém studiu je zhruba sto korun na hodinu, což dostane brigádník ve fastfoodu po zaškolení,“ sdělil internista Pavel Vávra, jeden z organizátorů kampaně. Tvrdí, že osobně po deseti letech praxe a se dvěma atestacemi bere zhruba sto padesát korun na hodinu. „To je můj základní plat,“ podotkl.

Lékaři jsou proto podle protestujících nuceni sloužit přesčasy výrazně nad rámec zákoníku práce, aby si vydělali. „Během návštěv nemocnic jsme se setkali s kolegy, kteří slouží dvě stě i dvě stě padesát přesčasových hodin měsíčně. Podle zákona by měli odsloužit 32,“ vypočítával Vávra.

V regionech má kampaň velkou podporu

Větší podporu, než ve fakultních nemocnicích, našla kampaň „Děkujeme, odcházíme“ v regionálních zařízeních. V Olomouckém kraji zatím vyjádřilo odhodlání odejít čtyřicet procent lékařů prostějovské nemocnice a třicet procent v nemocnici v Přerově. A to ještě před tím, než přímo za zdravotníky dorazí tým s MUDr.ncákem – retrosanitkou provázející kampaň. LOK-SČL předpokládá, že počty zvednou.

„V regionálních nemocnicích v České republice se léčí kolem osmdesáti procent všech pacientů. Jsou to klíčové nemocnice a málokterá regionální nemocnice, kterou jsme navštívili, vyjádřila menší než padesátiprocentní podporu,“ popisoval odezvu na výzvu k exodu v menších zařízeních Pavel Vávra.

Organizátoři protestu v úterý dorazí do Prostějova a do konce týdne navštíví Přerov a Šumperk nebo Šternberk. Holding Agel, který má nemocnice v pronájmu nebo je vlastní, však odmítl, aby se kampaň dostala za brány nemocnic. Odboráři se s lékaři sejdou před nimi. Agel v pondělí kritizovali za nedemokratický postoj.

Protest u bran nemocnic

„Agel nechce, abychom aktivitu přenesli do nemocnic, jak jsme byli všude zvyklí. Uděláme to u brány nemocnic. Podporu v nemocnicích máme. První případ bude v nemocnici Prostějov,“ uvedl v pondělí předseda LOK-SČL Engel.

Agel kritiku odmítl. „Chápeme oprávněné požadavky lékařů za vyšší ohodnocení jejich práce, ale v prostředí, kde ceny péče určují zdravotní pojišťovny a v příštím roce se plánují snížené úhrady proti letošnímu roku, není v silách jednotlivých nemocnic požadavky splnit,“ reagovala mluvčí Hana Szotkowská.

„Protest není primárně namířen proti vedení nemocnic, ale vyjadřuje postoj lékařů k jejich vyššímu celospolečenskému uznání. Pokud si však jako prostředek k dosažení svých cílů zvolili nabádání lékařů k odchodu do zahraničí, je to věc, kterou nemůžeme ani podporovat, ani tolerovat. Zájem pacientů pro nás v takovém případě stojí výše, než zájem lékařů,“ uvedla s tím, že Agel na základě dohody v kolektivní smlouvy garantuje růst mezd i v příštím roce.

Lékaři, kteří výzvu podepíší, což je celostátně přes 3,5 tisíce lidí, jsou podle organizátorů skutečně připraveni podat výpověď, což by právě v těchto menších nemocnicích mohlo způsobit největší kolaps.

„Právě regionální nemocnice jsou natolik personálně tunelovány, že odchod jen několika málo lékařů by znamenal omezení péče. Co potom, když odejde čtyřicet, padesát procent lékařů?“ poukazoval Vávra.

Organizátoři kampaně tvrdí, že před branami nemocnic nestojí žádní další lékaři, kteří by v České republice chtěli pracovat a lékaře, kteří odejdou, nahradili.

„Pokud tady již jsou zaměstnáni lékaři jiných národností, pak to berou jako přestupní stanici směrem na Západ. Zájem u nás pracovat není,“ uvedl.

Co k tomu říká kraj?

Situaci v nemocnicích sleduje i krajský úřad.

„Zatím jsme nedostali žádné konkrétní informace o počtech těch, kteří chystají odchod. S některými řediteli jsme jednali s tím, že někteří lékaři chtějí odejít, ale dramatické počty by to být neměly. Podle vedení těchto nemocnic by k ohrožení péče dojít nemělo,“ reagovala vedoucí odboru zdravotnictví Olomouckého kraje Eva Štefková.

Více o chystaném exodu lékařů z Česka na http://dekujeme-odchazime.cz/

DŮVODY PROTESTU LÉKAŘŮ
1. České zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované - podíl HDP kolísá kolem 7 %, zatímco obvyklý průměr v EU je 10 %. Ze sledovaných zemí OECD jsou za námi pouze Polsko, Mexiko a Korea.
2. Nízká platba státu za státního pojištěnce, která neodpovídá objemu financí za péči, které tito „státní“ pacienti zkonzumují. Neexistence systému komerčního připojištění.
3. Velké rezervy ve vnitřním chodu zdravotnictví – největší položkou je chaos v lékové politice, kudy utíkají miliardy.
4. Podivné hospodaření v nemocnicích – předražené zakázky (stavební, nákup přístrojů a léků a pod.). Platy zdravotníků jsou jedinou položkou, za niž nelze získat provizi.
5. Nízké platy lékařů, které neodpovídají náročnosti povolání, potřebnému vzdělání a prestiži.
6. Zcela destruovaný systém vzdělávání, který vede k odchodu mladých lékařů do ciziny.
7. Odchody lékařů do ciziny kvůli lepším pracovním podmínkám. Zůstávající lékaři jsou zatěžováni vyšší odpovědností, než odpovídá jejich kvalifikaci, a vyšším počtem přesčasové práce.
8. Nedodržování zákoníku práce vede k přetěžování lékařů a následně i k možným chybám lékařů, které je vystavují postihu.
9. V roce 2013 přestane platit výjimka u evropské směrnice o přesčasové práci, která bude klást ještě větší nároky na personální vybavení nemocnic.
10. Kvůli personálnímu nedostatku, špatné organizaci a neracionálnímu nakládání s finančními prostředky dochází ke zhoršování péče o pacienty, za něž nechtějí lékaři přebírat odpovědnost.
11. Nesplněné sliby politiků – od roku 1989 jsou lékaři přesvědčováni, že nejprve se musí změnit systém a pak dojde k napravení jejich platů. Doposud se tak nestalo.
12. Politické strany vedou o zdravotnictví ideologickou válku, přičemž ke změnám je třeba dohoda politiků napříč spektrem, jak je patrné v cizině.
13. Zdravotnictví je resortem, kde se vystřídalo nejvíce ministrů zdravotnictví, koncepcí a rozdílných pohledů. Stále jsou nějaké volby, ať již řádné či předčasné, takže lékaři nemají záruku, že se potřebné změny uskuteční.