Kdo neprožil depresi, nepochopí

Nejdřív se domnívala, že se jedná jen o splín, ale dostavily se pocity hluboké beznaděje a únavy. „K nespavosti se přidaly neskutečné bolesti hlavy a žaludku. Měla jsem svíravý pocit, který nedokážu popsat,“ svěřila se se svými problémy žena v produktivním věku, která celé jméno uvést nechce s ohledem, že mnozí lidé stále vnímají tuto diagnózu jako jisté stigma.

Deprese a její příznaky však pro ni nebyly novinkou. Stejné potíže mohla pozorovat u své matky, která se v mládí kvůli psychickým poruchám ocitla několikrát i v nemocnici. Jarmilin příběh není ojedinělý.

Mnoho lidí má ve svém okolí někoho, kdo dlouhodobě ztrácí zájem o život. Jinými slovy trpí depresí. Podle Jarmily však lidé neví, jak se k nemocným chovat.

„Takovému člověku nepomůže, když s ním okolí jedná po dobrém či po zlém v dobré víře, že se jeho psychika srovná. Když má člověk skutečné psychické potíže, pomohou jedině léky, nebo terapeutické sezení u odborníka,“ vysvětluje paní Jarmila, která několikrát změnila psychologa a až na několikátý pokus se odborníkům podařilo pro ni najít správné antidepresivum.

Na závěr dodala: „Kdo neprožil deprese, nepochopí, jak se takový člověk může cítit. Lidé by k takovému člověku měli být proto velmi tolerantní a měli by být pro něj velkou oporou,“ podotkla závěrem.