Expozici v pátek 16. března v 17 hodin otevře slavnostní vernisáž, na které vystoupí mladí zpěváci z Hranického dětského pěveckého sboru pod vedením Taťány Jonasové. Na co se mohou letos návštěvníci výstavy těšit? Nejen na to nám v rozhovoru odpověděla majitelka galerie Anna Musilová.

Přesto, že tuto výstavu organizujete již posedmnácté, vždycky se snažíte přijít s něčím novým a pravidelní návštěvníci moc dobře vědí, že pokaždé je u vás něco překvapí a zaujme. Na co se můžeme letos těšit?

Velikonoční výstava bude rozložena ve třech místnostech. Jako první se návštěvníci projdou velikonočním jarmarkem, poté přejdou do velikonoční vesničky, kde najdou i venkovský dvoreček. Jako poslední se ocitnou ve starodávné jizbě, kde chceme dospělým i dětem ukázat, jak se kdysi bydlelo. Nechybí zde kroj, dřevěná kolébka i s děťátkem a samozřejmě ani velikonoční výzdoba.

Na tuto výstavu, stejně jako na betlémy, přispívají se svými výrobky a ozdobami jak jednotlivci, tak především školy a školky z celého širokého okolí. Je tomu tak i letos?

Abych řekla pravdu, tak školy se na výstavách u nás už moc nepodílejí. Věrné nám zůstaly především ústavy jak Skalička, tak i Kelč, a také základní škola Struhlovsko. Něco nám přislíbili i z hranické základní umělecké školy a každoročně velkou část expozice tvoří velikonoční výtvory od jednotlivců. Pravidelně nám přispívají děti z místního dětského domova, těm se letos velikonoční aranžmá obzvlášť povedlo.

Myslíte si, že i velikonoční ozdoby a aranžmá podléhají novým trendům?

To určitě ano. Dříve se dělaly košíky pouze z proutí, dnes se hodně dělají z pedigu. A také u zdobení vajíček se můžeme setkat s novými trendy. Nedávno se objevil quilling (umění, jak vytvořit pomocí stáčení z úzkých papírových proužků filigránové motivy, pozn. redakce) a tady na výstavě máme touto metodou ozdobená přímo vajíčka. Dříve byla vajíčka voskovaná a škrabaná, dneska už se děrují a ke zdobení se dá použít opravdu různorodý materiál, třeba i těstoviny, papír, nebo rozdrcené skořápky.

Co pro Vás tyto svátky jara znamenají?

Jsem velice ráda, že se u nás pořád zachovávají tradice. Proto to vlastně děláme, chceme, aby se to zachovalo. Když jsme s velikonoční výstavou i výstavou betlémů začínali před sedmnácti lety, v obcích na Hranicku se moc podobné výstavy nedělaly a dneska už vidíte, že se tato tradice vrátila i do vesnic. Lidé dostali chuť něco dělat a tvořit, a z toho mám upřímnou radost.

Jak vzpomínáte na Velikonoce, mívala jste je jako dítě ráda?

Měla jsem je vždycky ráda. Tak určitě jsem se jako každá holka těšila na to, kolik kluků za mnou přijde na šmigrust (smích). Vždycky jsem v cibuli nebo v černé kávě nabarvila kupu vajec a pak jsem je všelijak škrábala. A když už jsem měla dceru, tak jsme vždycky zdobili a škrabali strašnou spoustu vajec s manželem, protože to vždycky přišla tlupa kluků. A kolikrát jsme je ani nestačili dělat. Naštěstí jsme měli ale i syna, tak se někdy stalo, že jsme museli rozdávat i jeho výslužku (smích). Byla to legrace a moc ráda na to vzpomínám.