Docházka poslanců z regionu? I méně než 50%

Poslanec Krátký skončil v žebříčku dvanácti poslanců z Olomouckého kraje se šestačtyřicetiprocentní účastí na posledním místě a mezi všemi sněmovními zákonodárci se nachází v poslední desítce.

Na dalších dvou nejnižších pozicích figurují Jiří Zemánek (ČSSD) a Radim Fiala (ODS).

„Výsledek této statistiky mě mrzí. Důvod je jednoduchý – po dvaceti letech jsem měl zdravotní problémy a musel jsem si vzít nemocenskou. Bohužel jsem vypadl zrovna po dobu čtrnácti dnů, kdy jednala sněmovna, to se určitě podepsalo na výsledku,“ reagoval Krátký.

Řeč čísel však toho podle něj o práci poslance příliš neříká.

„Pokud se někdo zaměřuje na ukazatel hlasování, budiž mu to přáno, ale z mého pohledu je to hodnocení krátkozraké a  rozhodně nevypovídá o šíři mého pracovního záběru. Působím ve třech sněmovních výborech a dvou podvýborech. Jsem také členem rady Státního fondu životního prostředí a starám se o jesenický region, odkud pocházím,“ tvrdí poslanec.

Podle analytika sdružení KohoVolit.eu Michala Škopa vycházejí čeští poslanci co do hlasování ve srovnání s kolegy ze Slovenska mnohem hůře. V parlamentu východních sousedů má účast pod padesát procent jen jeden jediný poslanec.

„Samozřejmě že statistika nemůže pojmout všechny záležitosti práce poslance. Ale zvláště v období, kdy má za sebou sněmovna v novém složení teprve první půlrok a zatím neprojednávala tolik zákonů, má docházka velkou váhu,“ míní Škop.

Komunista Nekl: v docházce 10., celkově 87.

Nejaktivnějšími poslanci z kraje u hlasovacího zařízení jsou tři sněmovní nováčci – na druhém a třetím místě poslankyně za Věci veřejné Lenka Andrýsová a Dagmar Navrátilová, pomyslným vítězem je Josef Nekl z KSČM.

„Hlasování vypovídá o tom, ze člověk ve sněmovně pracuje, je účasten jednání a neodbíhá,“ myslí si komunistický poslanec, který je v celorepublikovém srovnání hlasování desátý.

V celkovém hodnocení, které zahrnuje například počet předložených zákonů, projevy ve sněmovně nebo podané interpelace, ovšem patří Neklovi až osmdesátá sedmá příčka.

Osmdesátou sedmou příčku na žebříčku souhrnného hodnocení Nekl vysvětluje svým nováčkovstvím.

„Je to dané tím, že jsem ve sněmovně teprve od května a člověk se postupně do všeho dostává. Prozatím jsem neměl šanci předložit zákony, na nichž pracuji. Mám však připravené interpelace a rozpracované tři novely, které bych chtěl v průběhu příštího pololetí předložit,“ vysvětlil Nekl.

Aktivita poslanců lze těžko měřit

Podle politologa Pavla Šaradína je hodnocení pracovní výkonnosti poslanců obtížné.

„Těžko se dá měřit, nakolik jsou poslanci aktivní při práci ve výborech a jak působí ve svých regionech,“ řekl politolog.

„Údaje o absencích poslanců a jejich hlasování ve sněmovně mohou však být určitým vodítkem. Pokud poslanec chybí z nezávažných důvodů ve více než třiceti procentech případů, stojí to za zamyšlení. Naopak pokud někdo v tomto směru dosahuje více než devadesáti procent, měli by to voliči ocenit,“ míní Šaradín.

Jednoznačně nejpracovitějším zástupcem kraje ve sněmovně se stala podle hodnocení šestadvacetiletá poslankyně Andrýsová.

Ta byla zpravodajkou tří sněmovních tisků, předložila zákon, hovořila na plénu sněmovny i při interpelacích. Mezi kolegy z celé země se umístila na páté příčce.

Mladá politička je pro zavedení takzvaného klouzavého mandátu, který by znamenal, že poslanci by nemohli být zároveň ministry vlády.

„Ministři se objevují často na spodních příčkách žebříčku statistik hlasování, protože mají povinnosti ve vládě. Problém by se tím v jejich případě vyřešil,“ dodala Andrýsová.