Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dopisy otci: tátovi napsal Jiří Jilík z Uherského Hradiště

Deník připravil literární seriál věnovaný všem otcům, tátům a tatínkům. Jmenuje se Dopisy otci a jeho smyslem je říci svému tátovi to, co jste mu možná nikdy povědět nestihli, nedokázali, nebo jen neuměli.

23.8.2017
SDÍLEJ:

Dopisy otciFoto: DENÍK

Můj otec Fanek Jilík (1914-1994) ovlivnil můj život zcela zásadně. Poprvé tím, že odvedl moji maminku a mě z Prahy do Kunovic, na Slovácko, do kraje, kde, řečeno se spisovatelem Františkem Zýbalem, „zraje réva a kde se zpívá“.

Podruhé pak svou profesí. Byl knihvazač, absolvent Mistrovské školy, kterou v Hradišti založil a vedl Ruda Kubíček st., na něhož vždy s velkou úctou vzpomínal.

Jeho knihařská dílna v Kunovicích, kde stály štosy knihy a časopisů z vědeckých a univerzitních knihoven z Prahy a Brna, jimž „dával nový kabát“ a jizba v kunovickém stavení, v níž přijímal návštěvy a diktoval mamince do psacího stroje svoje knížky Bosá léta, Komu se zelení a články do Malovaného kraje, se staly místem setkávání řady zajímavých lidí.

Přicházeli sem pobesedovat jeho přátelé, z nichž připomenu aspoň ty, kteří mizí z obzoru současné generace, přestože jejich vliv na kulturu regionu byl významný – novinář a básník Zdeněk Černý a jeho básnivý druh Bob Perutka, básník Otakar Horký, pan primář Palacký, knihovnice Věra Volopichová Janíková, malíři Domin Černý, Vladislav Vaculka, František Bezděk a Josef Pšurný, básníci Otakar Horký a Miloš Novotný i jeho syn Elmar, historik umění Vlastimír Jelínek, archeolog a antropolog Jan Pavelčík a celá plejáda dalších.

Otec mě jako středoškolského studenta začal brát do Hradiště na vernisáže výtvarných a muzejních výstav, jezdili jsme spolu na folklorní festivaly do Hluku, do Velké i do Strážnice, všude měl přátele, s nimiž se zdravil. Besedy a výlety s ním, to byl bohémský piknik, na který jsem se vždy těšil.

Velký všeobecný, najmě kulturní rozhled měl díky knihám, které nejen vázal, ale také četl. Kniha byla v naší rodině nejvyšší hodnotou. Jednou za měsíc, po výplatě, jsme vzali tašky a jeli do Hradiště do knihkupectví, kde mu knihkupci, pan Sukaný, později pan Kaňovský, do zvláštní přihrádky odkládali knihy, o nichž věděli, že by ho mohly zajímat. Některé vyřadil, některé přidal, a pak jsme se vraceli pouličkou domů do Kunovic obtěžkáni knihami, nad nimiž sedával, četl a přemýšlel.

A to jsme ještě odebírali dvě desítky novin a časopisů Literárními novinami počínaje, konče Živou a Plamenem. Knihy vázal, knihy četl, knihy psal. To prostředí mě utvářelo. Šel jsem v jeho stopách a on byl tomu rád. V každé z mých knížek je kus ve mně jím probouzené lásky a úcty ke knize jako zdroji moudrosti a vzdělanosti.

Myslím, že jsme si s tatínkem všechno důležité řekli. A navíc, byť zemřel již před třiadvaceti lety, mám nad pracovním stolem jeho portrét od Vladislava Vaculky. Shlíží na mně, já vzhlížím k němu a v duchu spolu stále vedeme své rozhovory.

Kdysi jsem mu napsal báseň, jíž jsem nedávno našel v archivu. Byť její literární hodnota není valná, tatínek by mi to jistě prominul. Budiž tedy ona mým dopisem tatínkovi.

 

TATÍNKOVI

Táto, já zapomínal gratulovat,

když jsi měl svátek nebo výročí,

pak studem nevěděl jsem kam se schovat,

až přijalo mě maminčino náručí.

Ty, táto, víš, čí to byly geny,

tak promiň, že dnes poprvé

však nikoliv naposledy

chci povědět:

Tam v malé dílně s řezačkou lisem,

kde vonělo to klihem, terpentýnem, barvami,

kde podvečerem zaznívala píseň

a vyprávění ožívala vílami,

tam svět předal jsi mi celý.

Tak rád bych o tom někdy napsal báseň.

Srdce by chtělo. Ústa neví…

 

Jiří Jilík z Uherského Hradiště

Napište tátoviPokud se chcete zapojit do seriálu Dopisy otci a pošlete nám několik řádek (maximálně 30 řádek textu), zveřejníme je na stránkách našeho Deníku i na našem webu.
Redakce nijak nesvazuje literární útvar, kterým má být dopis napsán. Stejně tak obsahově je dopis zcela na Vašem zvážení – může jít o vzpomínku na dětství, na událost, emotivní záležitost, neuskutečněné plány, soukromé sdělení, prostě cokoliv. Těšíme se na váš Dopis otci. 
Text, prosím, zašlete na e-mail: martin.nevyjel@denik.cz.  

Autor: Redakce

23.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vlakové nádraží v Přerově. Ilustrační foto.

Nádražní budovy v Přerově a Lipníku čeká modernizace. Za 33 milionů

MHD v Hranicích. Ilustrační foto
1

Hranice se stanou první městem v Evropě s plně elektrifikovanou dopravou

Bojovala jsem i za dceru, říká Jana, které v těhotenství zjistili rakovinu

ROZHOVOR / Těšila se příchod dcery a spokojený život po boku svého partnera. Osud jí to ale zkomplikoval. V osmnáctém týdnu těhotenství jí nalezená bulka převrátila život naruby a musela bojovat – ne o jeden život, ale hned o dva. O tom jak prožívala nejtěžší chvíle svého života nám usměvavá Jana Ryšánková řekla v dojemném rozhovoru.

Nejlepší turistickou akcí kraje je Hefaiston, bodovala i restaurace v Přerově

Celosvětové setkání uměleckých kovářů s názvem Hefaiston na hradě Helfštýně, které má už šestatřicetiletou tradici, se stalo nejlepší turistickou akcí Olomouckého kraje.

Nepropásněte! Prvňáčci ze ZŠ Všechovice a Osek nad Bečvou

Ojedinělý seriál Deníku Naši prvňáci pokračuje dalším dílem. Ve vašem Deníku tak ve středu najdete další výjimečné tablo našich nejmenších školáků.

Kamion sjel u Jezernice do příkopu. Škoda je přes milion

Dopravní nehoda ve směru z Hranic na Lipník nad Bečvou se stala v úterý 17. října krátce po páté hodině ranní u odbočky k obci Jezernice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení