„Naše stroje musely poprvé vyrazit díky ledovce, která se na chodnících v minulých dnech tvořila," popsal ředitel firmy Milan Vinkler.

Ekoltes má na starosti pěší trasy, ale i cesty, které spadají pod správu města.

„Podle vyhlášky už se soukromníci o prostor před svými domy starat nemusí, s městem máme dohodnuté hlavní trasy, které musíme přednostně udržovat. Jedná se především o centrum a další nejfrekventovanější ulice," upřesnil Vinkler.

Na posyp se ve větší míře používá sůl. Průměrně ji za zimu pracovníci spotřebují 150 tun, kamenné drtě se upotřebí o poznání méně, asi 50 tun.

„Sůl účinkuje do mínus pěti, při nižších teplotách nebo hustém sněžení nemá smysl. To pak musíme odhrnovat a pravidelně sypat kamínkama," vysvětlil ředitel Ekoltesu.

Podle odboru životního prostředí je z ekologického hlediska vhodnější kamínek, ačkoliv se občas dostává z chodníků na trávníky, kde může komplikovat pozdější sečení. Posypová sůl totiž neprospívá stromům, především lipám.

„Kamínky se z chodníků na jaře uklízí. Smetávají se na hromady a odváží, snažíme se je použít znova, i když je to těžké. Jsou už totiž více ohoblované, tudíž ne tak funkční, proto je často mícháme s novou směsí.," doplnil Vinkler.

S prací Ekoltesu jsou lidé většinou spokojeni.

„O chodníky se město stará pěkně. Na to, jaké byly poslední zimy, žádné vážnější komplikace jsem nezaznamenal," říká šedesátiletý pan Jaroslav.

„Kdysi jsem si na zledovatělém chodníku zlomila ruku, je to ale především moje vina, spěchala jsem," přidává se dnes již důchodkyně paní Jaroslava.

Vít Vrbka