Společnost IZIP, která je zavedla pro pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny, se hájí. Někteří lékaři prý neumí knížky správně používat.

Pacienti, kteří mají zřízené elektronické knížky, do nich mohou nechat své lékaře zapisovat údaje a nahlížet do nich. To se může hodit třeba v případě ošetření u jiného doktora v případě úrazu nebo náhlého onemocnění na cestách.

„Pacient se sám rozhoduje, který lékař údaje uvidí. Může například určit, že praktik bude mít přístup ke všem údajům, zatímco zubař jen k některým,“ popisuje systém mluvčí společnosti IZIP Tomáš Staněk.

Výjimkou je prý záchranná zdravotnická služba, která smí nahlížet do všech údajů.

Ke konci loňského roku byla do systému registrovaná téměř osmdesátka lékařů a zdravotnických zařízení z Přerovska. Jen málokteří ale zdravotní knížky skutečně využívají.

„Ne, ještě jsme žádný zápis do elektronických knížek nedělali,“ řekla například vedoucí lékárny Na Náměstí v Lipníku nad Bečvou Alena Krejčířová.

Podle Blanky Chmelařové, která v Přerově provozuje rehabilitace, pacienti ani nevědí, jak knížku používat.

„Zatím jsme to nevyužili. Pacienti by nám museli dát přístupové heslo, abychom se do jejich knížky dostali. To ale většinou ani nevědí,“ shrnuje Chmelařová svoji zkušenost.

Myšlenka výborná, realizace nesmyslná

Ani lékaři nejsou vůči elektronickým knížkám optimističtější.

„Původní myšlenka byla výborná, ale realizace je naprosto nesmyslná,“ popisuje přerovská alergoložka Miluše Dupáková.

„Já mohu údaje zadat, ale k tomu, abych si je přečetla, by mi každý pacient musel dát heslo. Navíc když jsme posílali zápisy, shazovalo nám to síť. Celý proces je tak zdlouhavý, že když mi pacient přinese výsledky vyšetření na papíře a já si je okopíruji, vyjde to rychleji,“ dodává lékařka.

Technicky nevhodné řešení kritizují i další oslovení zdravotníci.

„Kdybych měla jednoho pacienta za hodinu, tak by to šlo. Při normálním provozu to ale nejde,“ uvádí dětská lékařka Eva Dobiášová.

Aplikace je totiž závislá na určité rychlosti připojení k internetu.

„Já na to mám asi příliš pomalé připojení. Ale platit si rychlejší internet jen kvůli tomu se mi nevyplatí,“ shrnuje lékařka.

Vkládáme to, ale to je tak vše

Podrobné informace o pacientech, které již zdravotníci na elektronické knížky zadaly, zůstanou zřejmě nevyužité.

„Nevím o nikom z kolegů, kdo by se k těmto údajům dostal. Vkládáme je, to ano, ale to je všechno,“ poznamenává alergoložka Dupáková.

Podle mluvčího IZIP může být chyba v tom, že lékaři neumějí elektronickou knížku správně využívat.

„Pro nahlížení heslo od pacienta nepotřebují. Stačí, že jsou v systému registrovaní, a že jim konkrétní pacient nahlížení povolil,“ vysvětluje mluvčí Tomáš Staněk.

IZIP prý zdravotníkům nabízí kurzy, pomoc na telefonické lince i setkání s reprezentantem firmy, který fungování systému vysvětlí každému individuálně.

Karta života funguje

Informace o zdravotním stavu pacientů v elektronické podobě poskytuje také takzvaná Karta života. Tu zavedla Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra.

„Karta života umožňuje rychlý přístup lékařů záchranky k důležitým údajům o zdraví pacientů. Díky tomu, že lidé do Karty života uvedou své chronické onemocnění, ale také užívané léky, lékaři záchranky získají rychlou informaci například o tom, že mají před sebou kardiaka, diabetika nebo epileptika,“ popisuje mluvčí pojišťovny Hana Kadečková.

Údaje z ní si lidé mohou nechat také zaslat na mobil esemeskou.

„Narozdíl od elektronických knížek tato karta v praxi funguje a pro pacienty je to určitě výhoda,“ srovnává lékařka Dupáková.