Rozhovor

Jaké byly počátky sametové revoluce v Přerově?
V Přerově si vybavuji shromáždění lidí v Michalově, které vedl Jaroslav Wykrent, a kde se formoval zárodek přerovského Občanského fóra (OF). Rovněž si vzpomínám na shromáždění před OV KSČ, kde byl na jedné straně mítink pořádaný OV KSČ, a naproti u kina Hvězda zase jiný mítink, organizovaný nespokojenými občany. Bylo zajímavé sledovat, jak se občané postupem času přesouvali od řečníků z OV KSČ k řečníkům u kina Hvězda.

Kdy vzniklo v Přerově Občanské fórum a kde se jeho členové scházeli?
Občanské fórum v Přerově vznikalo spontánně, jako všude v republice. Od 27. listopadu 1989 fungoval koordinační výbor OF v Přerově s devíti mluvčími. Mezi první požadavky patřilo přejmenování třídy Lidových milicí, vrácení názvu náměstí TGM, odstranění symbolů moci KSČ, prostor na nástěnkách a v týdeníku Nové Přerovsko pro Občanské fórum, prostory pro práci OF, a to včetně základního kancelářského nábytku a telefonu.
Fórum v Přerově sídlilo od konce listopadu v dnes již zbořené budově v Palackého ulici 16 a od ledna 1990 v přízemí na Bratrské 34. Tyto prostory mu poskytl Městský národní výbor. V Přerově vznikala i jednotlivá OF ve školách, v podnicích, a já jsem třeba zakládal spolu s Romanem Hakenem také OF v Okresním podniku služeb v Přerově. Pamatuji si, jakou měli lidé obavu o to, aby u nás nebyl nastolen kapitalismus. Všem šlo zpočátku o demokratizaci společnosti, odstranění vedoucí úlohy KSČ, možnost volného cestování, obnovení základních lidských práv a svobod, nicméně v ekonomické oblasti kromě možnosti soukromého podnikání nechtěli lidé socialismus zcela demontovat. To přišlo až s následným vývojem.

Jak se tehdy jednalo s lídry KSČ?
Představitelé OV KSČ s námi víceméně v počátcích nejednali, kromě výše popsaného mítinku byli v silné defenzivě. Více se jednalo s představiteli MěNV a ONV. S představiteli OV KSČ bylo jednáno až začátkem roku 1990 o majetku KSČ v Přerově, kdy se řešila otázka vlastnictví budovy OV KSČ a další věci.

Setkal jste se vy osobně během revoluce i s nenávistnými postoji? A věříte v to, že pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí, jak v dobách sametové revoluce hlásal prezident Václav Havel?
Nesetkával jsem se s žádnými nenávistnými postoji. Tehdy v OF pracovali lidé, kterým šlo o demokratizaci naší společnosti, aniž by z toho měli nějaké výhody. Je nutné si uvědomit, že do zvolení Václava Havla prezidentem situace nebyla ještě příliš stabilizovaná, zvláště v listopadu nebylo jasné, jestli nenastoupí armáda, jednotky lidových milicí a demokratizační proces nebude násilně potlačen.
Vnitřně jsem měl asi tak do půlky prosince stále sbalenou krosnu a byl jsem připraven v případě nutnosti odjet na chatu lesních dělníků v Beskydech, kterou jsem znal z lesních brigád v rámci hnutí Brontosaurus… První měsíce revoluce dle mého názoru charakterizovalo nadšení lidí z nabyté svobody, možnosti podnikat, cestovat a podobně. Situace v Občanském fóru, ale i ve společnosti, se začala komplikovat na jaře 1990, kdy se i v rámci OF objevovali takzvaní pozdní revolucionáři, kteří by teprve v tomto období přitvrzovali a obrazně řečeno věšeli své odpůrce. Někteří rovněž zjistili, že OF by mohlo být odrazovým můstkem pro jejich další politickou kariéru.
Z lidí se postupně vytrácelo původní nadšení a nastupovaly běžné starosti. Osobně si myslím, že heslo „pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí“ plně charakterizovalo tehdejší revoluční dobu a přispělo k tomu, že revoluce proběhla bez obětí na lidských životech.

O bytí a nebytí komunistických funkcionářů tehdy rozhodovaly takzvané občanské komise, myslíte si, že jejich činnost byla dostatečná?
V občanských komisích se prezentoval z OF především Vladimír Hučín, který se jako politický vězeň v této problematice nejlépe orientoval, přičemž v oné revoluční době, kdy se v krátkém časovém úseku řešilo obrovské množství témat, to bylo zřejmě nejlepší řešení.

Od sametové revoluce uplynulo dvacet let. Jak dlouho bude trvat, než se naše společnost „očistí“ od totalitního myšlení?
Rozhodně si myslím, že sametová revoluce splnila svůj účel a došlo k znovuobnovení demokracie v našich zemích. Demokracie má samozřejmě i řadu negativních projevů, nicméně citoval bych Winstona Churchila: „Demokracie je jedna z nejhorších forem vlády . . . , ale ty ostatní jsou ještě horší“.
Domnívám se, že až děti našich dětí budou mít v sobě stejné demokratické kořeny, jako mají dnes obyvatelé vyspělých demokracií. Chce to jen čas a trpělivost.