Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Festival Letiště: Letos to bude víc do pohody, říká David Koráb

ROZHOVOR/ Festival Letiště má ambice na to, aby se za pár let stal již v Hranicích tradicí. Každým rokem na něj jezdí více lidí a každý ročník je něčím odlišný. Pořadatelé se musí připravovat na nečekané výzvy a řešit je za pochodu. O pořádání festivalu a o jeho úskalích jsme si povídali s Davidem Korábem, který se stará o PR a marketing akce. Na čtvrtý ročník se můžete těšit už 18. a 19. srpna.

28.7.2017 3
SDÍLEJ:

David Koráb se v realizačním týmu festivalu Letiště stará hlavně o PR a marketing.Foto: Deník / Nuc Jan

Před Letištěm jste neměli žádné zkušenosti s festivaly. Co je tedy důležité, aby člověk mohl festival udělat?
Primárně nejdůležitější je sehnat peníze, protože prodané vstupenky to nepokryjí. Důležité je tomu dát nějaký dramaturgický směr a říct si, jací tam budou vystupující. V neposlední řadě to postavit. Je to shánění po celé republice, kdy potřebujeme stany a ty nejsou dostupné v Hranicích. A také sehnat gastrostánky a podobně.

Když srovnáte první ročník s těmi ostatními, je tady nějaký posun? Už asi víte co a jak a na co se připravit.
Největší rozdíl mezi ročníky je v tom, že člověk roste se zkušenostmi a ví, komu se má ozvat a taky ví, s jakým předstihem to začít řešit. I festival velikosti Letiště je potřeba řešit už rok dopředu. Ty faktické přípravy ale začínají v listopadu nebo prosinci.

Přemýšleli jste i nad jinými místy, kde festival uspořádat, nebo bylo první drahotušské letiště?
Přemýšleli jsme o tom, protože letiště, ač se to nezdá, tak není úplně nejvhodnější prostor zejména kvůli elektřině. Ta se nedá zprostředkovat z toho areálu letiště a vždy tam musí být nějaká centrála. V roce 2015 jsme zjistili, že i kvůli povětrnostním podmínkám to není moc vhodné místo. Přemýšleli jsme, že festival přesuneme, ale nakonec jsme se rozhodli, že se budeme snažit ten areál více opevnit, aby „neuletěl“.



Takže jste tam měli problém s povětrnostními podmínkami? Jak jste ho řešili?
To byl druhý ročník, který byl zatím nejambicióznějším ročníkem. Byly tam nejzajímavější kapely a měli jsme největší množství stage. Potom nám všechno ulétlo. Museli jsme tedy zredukovat stage, vybrat techniku, která nezmokla a nějak to pomocí dodavatelů, kteří naštěstí neodjeli, slepit na dvě stage. Potom jsme ještě vymysleli další stage.

Máte v rámci festivalu hodně komplikací, které ho mohou ohrozit? Které jsou ty největší a které vám utkvěly v paměti?
Může se stát, že interpret, se kterým se domluvíme, na poslední chvíli odřekne. To je vždy problém, protože je těžké to jedno jméno nahradit druhým. Hlavně, když si lidé koupí vstupenku s tím, že chtějí jít na toho konkrétního interpreta. To se nám stalo i v roce 2015, kdy nemohli vystoupit všichni. Jinak se dále stává, že nevyjde nějaký sponzor a ta díra se pak musí něčím zalepit.

Kolik je vás v organizačním týmu a co přesně děláte vy?
V týmu je nás šest, kteří se tomu věnují dlouhodobě a jsou všichni z Hranic nebo Stříteže nad Ludinou. Dále jsou zde lidi, kteří se zapojují postupně, ať už jsou to lidi, kteří obsluhují bary nebo různé stánky a výzdobu. Festivalový štáb má asi třicet lidí. Konkrétně já dělám PR a marketing a určuju podobu a to, jak festival působí navenek.

Letos je téma festivalu Art & Party. Bude Letiště klidnější než v minulých ročnících?
My jsme se na třetím ročníku rozhodli vycházet z bouřky v roce 2015 a celé téma i vizuál festivalu bylo, že se stahují mračna, což odkazovalo na očekávání té bouře, která přijde. Letos jsme si řekli, že to nebudeme připomínat, ale bude to více do pohody. Jinak to Art znamená, že se snažíme přitahovat kvalitní muziku, progresivní hudbu a celkově uznávanou u nás i v zahraničí. Party je pak takový odkaz, že se lišíme od těch menších festivalů tím, že se nesoustředíme jen na kapely, ale máme tam i významnou část elektronické produkce.



Snažíte se spolupracovat i s místními kapelami nebo s muzikanty z okolí Hranic?
Určitě třeba s kapelou Flash the Readies z Olomouce, která je momentálně na turné v Číně. Hraje tam i Marek Antonín, který je Hraničák. Máme tam i olomoucké producenty jako je Dtonate, který žil nějakou dobu v Americe. Taková raketa olomoucká, co se týče elektronické hudby, je Francois Svalis, který hraje na různé krabičky a podobně.

Vím, že bude na festivalu i organizace Tom – Help. Snažíte se tedy spolupracovat i s podobnými organizacemi?
Určitě. Snažíme se do toho lidi z Hranic celkově zapojit ať už jako dobrovolníky, tak právě firmy, kterým nabízíme prostor pro propagaci a potom se snažíme co nejvíce stánků s jídlem obsadit místními. Co se týče Tom-Help, tak si myslíme, že festival má sílu to podpořit. Část částky z piva a jídla půjde jim. Lidé si budou moci i vyzkoušet, jaké je fungovat s handicapem na festivalu.

Na festivalu se objeví i zahraniční jména. Je těžké zahraniční kapely do Hranic dostat?
Je to těžké. U těch zahraničních interpretů je potřeba, aby je kontaktoval někdo, kdo už má minulost v pořádání podobných akcí. Letos spolupracujeme se spřátelenou agenturou, která pořádá koncerty hlavně v Praze. Často to funguje tak, že tu kapelu někdo osloví a napíše jakou má pořadatelskou historii. Ten manažer kapely se pak na základě toho rozhodne.

Na festivaly jezdí hodně lidí i z daleka. Jak to je s Letištěm, chodí více lidé z Hranic nebo odjinud?
Všimli jsme si, že daleko zajímavější je festival pro lidi, kteří z Hranic pochází, ale už tady nežijí. Spousta lidí, kteří bydlí v Brně, Olomouci, Ostravě nebo Praze, jsou na ten festival zvyklí jezdit. Třeba ke středoškolákům v Hranicích se to ještě pořád dostává a se staršími Hraničáky je to složitější, protože tady mají tradici spíše rockovější věci.

Máte problémy se stížnostmi na hluk? Jak se tomu popřípadě snažíte vyvarovat?
S tím máme každý rok problém. Troufám si ale říct, že ten problém není způsobený úplně námi. Tu situaci řeší mnoho festivalů po celé republice. Je tam limit, abychom nepřekračovali určené decibely. To, že je nepřekračujeme, je jedna věc a to, že si lidé stěžují, je věc druhá. My jsme dostali od města výjimku a snažíme se, abychom po té druhé hodině nepřevyšovali ten limit, ale i o to, abychom ten zvuk, který jde do Drahotuš, co nejvíce eliminovali. Letos budeme dělat bonusy pro lidi, kteří bydlí nejblíže tomu festivalu. Není naší prioritou ty lidi rušit.

Autor: Jan Nuc

28.7.2017 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
MHD v Hranicích. Ilustrační foto

Hranice se stanou první městem v Evropě s plně elektrifikovanou dopravou

Mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston na hradě Helfštýn
53

Nejlepší turistickou akcí kraje je Hefaiston, bodovala i restaurace v Přerově

Nepropásněte! Prvňáčci ze ZŠ Všechovice a Osek nad Bečvou

Ojedinělý seriál Deníku Naši prvňáci pokračuje dalším dílem. Ve vašem Deníku tak ve středu najdete další výjimečné tablo našich nejmenších školáků.

Kamion sjel u Jezernice do příkopu. Škoda je přes milion

Dopravní nehoda ve směru z Hranic na Lipník nad Bečvou se stala v úterý 17. října krátce po páté hodině ranní u odbočky k obci Jezernice.

Návrat do reality. Hranice dostaly pět gólů od trápícího se Šternberku

Několik hrubých chyb a fotbalisté SK Hranice jsou vlastně tam, kde před přerušením dlouhé série proher byli. Před sebe totiž pustili i trápící se Šternberk, na jehož hřišti padli vysoko 2:5 a umožnili mu připsat si teprve druhou výhru v sezoně.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení