Poslechnout si jazz, punk rock nebo židovský klezmer přišlo zhruba šest stovek návštěvníků.

Skupina studentů se rozhodla uspořádat Open air festival, který nemá v regionu z dramaturgického hlediska obdoby.

„Jsme z Hranicka a alternativní festival, který by nabídl vícero žánrů nám tady chyběl," vysvětlila hlavní organizátorka středoškolačka Martina Černá.

Hudební svět je jí blízký i díky bratrovi, který je profesionální muzikant.

„Nejsem umělecky nadaná, spíše mě baví organizování akcí, chtěla bych zkusit art management" doplnila s úsměvem.

Ač nikdo z organizačního jádra neměl z pořádáním tak velké akce zkušenosti, učili se za chodu a nakonec vše klaplo. Možná až na počasí.

„Co se týče návštěvnosti, tak byly naše ambice vyšší. Je to dáno i počasím – v pátek jsme museli program posunout, strašně pršelo. Všichni se schovali do stanů," popsala páteční začátek festivalu. V jednom z nich se přitom jamovalo až do ranních hodin.

Ke cti pořadatelů slouží fakt, že areál, kde byl nachystán kemp, toalety a stánky s občerstvením, by bez problému pojal i dvojnásobnou účast.

Návštěvníky provázel sympatický mladý štáb, který měl připraven i info stánek.

Původně festiválek pro kamarády

K hudebním produkcím sloužila hned tři místa – hlavní pódium pro kapely a dvě šapitó. Ta byla určena jako scény pro hudební jam a produkci dýdžejů.

„Původně jsme plánovali úplně malinký festival, kde bude jen jedna stage a kam pozveme kamarády muzikanty. Postupně se to ale rozrostlo," uvedla dále organizátorka.

Součástí programu byla i taneční skupina break dance Deep Skillz Crew z Letohradu. Kromě večerního představení uspořádali během dne hned několik workshopů pro návštěvníky.

„Break dance se věnujeme už patnáct let. Tento styl má spoustu prvků, které jsou velmi těžké, jako např. točení na hlavě, na zádech nebo na rukou. Učení je individuální, můžete se učit rok i dva," přiblížil Pavel ‚Spajx' Stejskal.

Na začínajících festivalech podobného druhu byli vícekrát. „Jednou z toho bude třeba velký festival, nikdy nevíte. Pak budeme moci říct, že jsme byli u zrodu," dodal další člen skupiny Ondřej ‚Ice-Andreas' Němec.

Příští rok? Lepší stany a delší příprava

Festival ale neoslovil pouze náctileté.

„Přišli jsme podpořit tuto snahu a zatím se tu rozhlížíme. Dřív jsme často jezdili na festivaly, teď už máme děti. Využili jsme toho, že máme babičku v Drahotuších," prozradili Lenka a Pavel Hynčicovi.

„Na zahájení Originálního Pražského Synkopického Orchestru přišla v pátek i maminka a byla moc spokojená," dodala Lenka Hynčicová.

Mladí organizátoři nezavrhují myšlenku na další ročník.

„Do příště bychom určitě chtěli pořídit kvalitnější stany. A místo půlročního organizování se přípravám festivalu věnovat celý rok. Skloubit to se školou totiž není úplně jednoduché," vysvětlila Martina Černá.

Svým zaměřením nemá festival v okolí obdoby. Pokoušet se od nuly startovat podobné akce je v dnešní době značně rizikové.

V tomto případě jde o zájmovou snahu jednotlivců, kteří se svého snu dokázali držet. Proto nezbývá než sympatické skupině z Hranic držet palce. Festival Letiště totiž rozhodně stojí za pozornost.