O současné situaci na tuzemské železnici a práci strojvedoucích hovoří v rozhovoru pro regionální Deník Ondřej Foral, předseda ZO Federace strojvůdců Olomouc.

Mám se bát jet vlakem?
V žádném případě nemusíte. Atmosféra je taková, bohužel. Ale nehody, k nimž došlo v posledních dnech, byly vlivem chyby jednotlivce. Nešlo o pochybení dopravce, systémové selhání.

Říkáte, že atmosféra je nyní taková… Cestující mají strach?
Někteří kolegové popisovali, že cestující volili zadní část vlaku. Je to tak vždy po mimořádných událostech. Vlna strachu přijde a odejde. Bylo, je a bude to tak vždy. Tyto mimořádné události se dějí a i v minulosti jsme zaznamenali, že jich bylo v krátkém čase několik – chodí ve třech, jak říkáme. Následuje klidné období bez nehody.

Jenže v posledních dvou týdnech jich je moc. Za 10 dní 7 mimořádných událostí a incidentů, naposledy přejetá výhybka na Teplicku…
Ano, je jich více. Zopakoval bych, že se nejednalo o systémové selhání. Roli v dalších událostech klidně mohly sehrát i předcházející nehody. My, strojvedoucí to máme tak, že když jeden z nás udělá chybu, například Pernink, bereme to na sebe a říkáme si: co kdyby se to stalo mně? Přehráváme si pak několik dní, co se tam stalo a proč se to stalo. Myšlenka tam zaběhne a v mašině se na sekundu přestaneme soustředit na 150 procent. Každopádně příčiny těchto událostí jsou vyšetřovány a závěry oficiálně nemáme. Ještě bych zdůraznil, že lidský faktor u posledních nehod nerovná se vina strojvedoucího! Rychlík Krušnohor, výhybka, to byla chyba výpravčího.

Raději zpoždění než ohrozit bezpečnost

Sám hovoříte o lidském faktoru jako příčině. Pokud po Perninku vezmeme Brod, ani zde není pochyb, že chybu udělal strojvůdce?
Český Brod se bude vyšetřovat dlouho, než se na 100 procent vyloučí to či ono. Osobně znám trať velmi dobře, protože po ní jezdím. Jde o rovný úsek a zrovna před vjezdovým návěstidlem, kde stál poštovní expres, je pravotočivý oblouk, kde jsou tři návěstidla. Strojvedoucí se mohl splést, mohl vidět ze třech návěstidel „volno“, i když mu to nekódovalo na zabezpečovací systém. S největší pravděpodobností to byl lidský faktor, ale nevíme proč. Nesehrála roli únava, zdravotní indispozice?

Strojvedoucí na příměstské dopravě jsou hodně přetížení?
Jejich skladba směn je náročná, ale nelze hovořit o přetížení jako takovém. Jsou pod tlakem času, v Kolíně mají na obrat zpátky sedm minut, na Masarykově nádraží sedm minut. Když vidí, že mají deset minut zpoždění, někteří udělají maximum, aby dodrželi jízdní řád. Někdy může jít priorita bezpečnosti trochu stranou.

Vy to tak nemáte?
Nikdy. Čas nedávám na první místo. Já raději přijedu s pětiminutovým zpožděním. Bezpečnost cestujících je pro mě prvořadá.

Chodí strojvedoucí do práce odpočatý?
Měl by být. Ale samozřejmě může mít dvě malé děti, nevyspí se… Každopádně zaměstnavatel vytváří takové podmínky, aby měl dostatečný odpočinek.

Plat? Berou nás jako čísla

Můžete vyloučit, že v rámci těchto přestávek kolegové nehoní peníze u konkurence?
Nevím o žádném, ale vyloučit to nemohu. Je to o zodpovědnosti každého z nás, o tom, jaké má priority. Jestli mu honba za financemi, například kvůli hypotéce, stojí za tak velké riziko.

To je jen na jejich zodpovědnosti? Nikdo to nesleduje?
Chystá se. Při vstupu na lokomotivu bychom se měli prokazovat licencí strojvedoucího, což je malá kartička, něco jako řidičák na auto. Zřejmě budou povinně čtečky, něco takového, a nástup na mašinu se bude evidovat. Nejsem proti.

Jsou strojvedoucí dobře zaplaceni za svoji práci?
Nejsou. Manažeři nás berou jako čísla. Já už nejezdím na D3, trati se zjednodušeným řízením železničního provozu…

… na těchto tratích je řízení provozu?
Říká se to tak. Není. Všechno je na strojvedoucím. A to chci říct: právě tito lidé by měli být mnohem lépe ohodnoceni. Já jezdím na klasické trati, na D2, kde je například autoblok, to oni mají mnohem větší zodpovědnost.

Kontrolují nás pořád. Nepříjemné, ale potřebné

Nově, po Perninku, by strojvedoucí na těchto lokálních tratích měli povinně telefonovat, hlásit jízdu?
Někdo to dělá už nyní. Je to jistota. Dispečer nás může vrátit do reality, že už není svátek, ale úterý, všední den.

A zavádění ETCS (automatický zabezpečovací systém kontrolující jízdu a polohu vlaků, který umožňuje jejich automatické zastavení při nepovolené rychlosti, nedovoleném projetí návěstidla, pozn. red.)?
Jeho zjednodušená verze, přesněji řečeno. Na to jsem zvědav. Slováci už systém využívají. Je to dobrá věc. Pojistka. Když se někdo v mašině trochu zasní a nestáhne rychlost… Co vím, mělo by to v ostrém provozu v Česku poprvé fungovat na elektrizované trati Olomouc -Uničov, kde se má jezdit až 160 kilometrů v hodině.

Kromě investic do zabezpečovacích systému se také v posledních dnech začalo hovořit o větších kontrolách strojvedoucích? Málo vás kontrolují?
Jsme kontrolováni pořád. Při každém nástupu je u strojmistra přístroj na měření alkoholu, příklad. Kontroloři vozby za námi v pravidelných intervalech chodí na mašinu a sledují nás během jízdy. Jednou za šest měsíců zkontrolují jednoho každého z nás. Není to příjemné, ale je to potřeba.

Mladým kolegům někdy chybí respekt a pokora

Jak to mají strojvedoucí těžké v dnešní době? Horší než vaši předchůdci?
Shodou okolností jezdím i na parní lokomotivě, takže trochu mohu srovnávat. Tehdy to bylo opravdu těžké, to byla teprve řehole: strojvedoucí a topič. Dřina. Se zvyšující se rychlostí se kladly nároky na lepší zabezpečení a dnes je práce strojvedoucího mnohem příjemnější.

Tehdy ale nebyly koleje tak přetížené…
To je pravda. Zejména okolí Prahy, to je velmi přetížené. A na koridoru lítají nákladní vlaky, přes noc to jsou přímo netopýří letky.

Změnil se za posledních 15 let hodně výcvik?
Jezdím třináct let a od té doby se výcvik hodně zrychlil. Dnes, řeknu to možná nepěkně: přijde pekař s maturitou, kterému se líbí mašinky, a do roka je z něj strojvedoucí. Jenže tato práce není pro každého. Ano, každý se naučí jezdit vlakem, zastavit tam, kde je potřeba zastavit. Je však potřeba mít schopnost předvídat – někdy před přejezdem v hlavě v sekundách počítám pythagorovu větu, jestli to s tím autem, které nebrzdí, vyjde nebo ne. Musíte mít v sobě velkou zodpovědnost, pokoru, respekt. Ten někdy chybí. Když vidím, jak se někteří mladí kolegové ve sto šedesátce fotí na Instagram, něco bych jim řekl….

Říkáte?
Ano, že mohou být mediální hvězdou, velkou. Tou, kterou budou za asistence policie a hasičů sbírat v mašině, po kouskách.

Ty dvě slečny u Pivína.. Hrůza. Strašný zážitek

Jak často probíhají školení strojvedoucích? Pokud vím, před rokem byly pořízeny špičkové simulátory, „jezdíte“ na nich?
Jsou v České Třebové a v Praze, ale kvůli koronaviru se to pozastavilo. Všichni jsme měli naplánovanou pětihodinovou směnu na simulátoru. Osobně bych byl pro, aby když kontrolor vozby zjistí nějaké nedostatky, hned naplánoval strojvedoucímu směnu na simulátoru, mimořádné situace, aby se vše důkladně potrénovalo. Zažijí se tak věci, mimořádné situace, s nimiž se praxi roky nesetkáte.

Sebevrah na trati?
Třeba. Musíte i tyto tragédie zvládnout. Psychicky.

Zažil jste to?
Osmkrát.

Sebevraždy nebo nešťastné události?
Sebevraždy. Je strašné, když se vám mladá holka stojící na kolejích dívá do očí, a vy už nemáte šanci nic změnit. Při prvním střetnutí, bylo to v roce 2012 u Napajedel, mi bylo sedmadvacet a jí čtyřiadvacet. Použil jsem rychlobrzdu, houkačku, řval se na ni…

Máte možnost vyhledat v práci psychologa, vzít si pár dní volno?
Ano. Kolega, který zažil ty dvě slečny u Pivína, měl dva týdny volno. Nemohl se z toho vzpamatovat. Byl to pro něj strašný zážitek, ale to by byl pro každého z nás. Ležely na kolejích, pak se objaly. No hrůza…

Neoblíbený úsek? Mezi Olomoucí a Štěpánovem

Mohu se ještě zeptat na návrat cestujících po epidemii koronaviru? Už jsou vlaky plné? Cestujeme o dovolených hodně vlaky, nebo se bojíme viru?
Jezdím valašské expresy a turistů je hodně. Lidé mají obavy jezdit do ciziny, tak jsou Krkonoše a Jeseníky plné. To je dobře. Česko je krásné! Brňák, který jezdí do Jeseníku, zde dva vozy už nestačí..

Je trať, kterou nemáte rád? Z důvodu bezpečnosti?
Úsek mezi Štěpánovem a Olomoucí, jak je cyklostezka. Lidé tam přecházejí a přenášejí kola. Je to sice rovný úsek, ale když vidím děti, jak tahají kola a já se tam řítím sto šedesát. Lidi, prosím, neblázněte! Pendolino letí, zejména v zimě není vůbec slyšet, je to hotová sebevražda.

Naopak, který úsek, krajinu kolem vlaku, máte moc rád? Měl byste tip na pěkný prázdninový výlet?
Nejkrásnější je úsek mezi Ústím nad Orlicí a Chocní. Tam mám osmdesátku a ty oblouky kolem Tiché Orlice. Bohužel to budou rovnat. Stejně tak jsem miloval trať ze Zábřeha na Hoštejn a do Krasíkova. Dnes tam vede cyklostezka, přímo v profilu tratě. Kdo tam nebyl, ať se tam během prázdnin vydá. Opravdu to stojí za to.