Poprvé byl dřevořezbář z Nýdku klientem Teplic před čtyřmi lety. Prodělal tehdy náročnou operaci srdce, kdy mu ho celé museli šít. Pobyt v lázních mu velmi svědčil a tak ho napadlo, že je za to odmění.

Vznikla tedy plastika, která vítá návštěvníky ve vstupních prostorách kavárny Bečva v lázeňském domě Moravan.

Vloni získal Jan Vitásek poukaz do teplických lázní znovu. Začalo mu ochrnovat tělo a tak se musel podrobit operaci páteře.

„Už jsem ani nechodil, jen jsem visel na berlích a hrozil mi invalidní vozík. Naštěstí mi kamarádi zařídili, že jsem se dostal do pražského Motolu a tam mi dali do těla další kus kovu,“ bere svůj osud s nadhledem Vitásek.

Do Teplic se vrátil vloni na podzim.

„A abych se tam nenudil a nenapadaly mě žádné hříšné myšlenky, už dopředu jsem se s lázněmi dohodl, že pro ně vyrobím další plastiku,“ popisuje počátky čerstvě instalované dřevořezby Vitásek, který teprve dva dny před nástup do Teplic přišel na to, jak bude jeho nové dílo vypadat.

„Pokojské byly v šoku, když viděly, že se do nově opravené Slovenky stěhuje někdo s pilami,“ směje se dřevořezbář, který na svém čtyřmetrovém výtvoru poctivě pracoval pět týdnů.

Základ tvoří mohutný podstavec a na něm veliké srdce obsypané šestapadesáti menšími srdíčky.

„Ať v tom počtu nikdo nehledá nějakou symboliku. Prostě se mi jich tam tolik vlezlo,“ vzkazuje všem budoucím obdivovatelům své lipové sochy její autor.

Plastika ve svém celkovém pojetí ovšem symboliku má. Kromě srdce, které demonstruje lásku a v případě lázní také orgán, který se tam léčí, se úplně nahoře tyčí kříž, coby zhmotnění víry a kotva, vyjadřující naději. Ve stejném duchu vyznívá i nápis na soše, který praví: „Víra v léčbu je novou nadějí.“

"Já sám jsem se svým novým dílem spokojen a lidé ať si o něm udělají úsudek sami,“ uzavírá Jan Vitásek, který osobně asistoval tomu, když byla plastika ve středu odpoledne instalována před lázeňským domem Moravan.

Díla tohoto řezbáře jsou k vidění po celé republice. V Praze mohou například lidé obdivovat jeho Golemova bratra Izáka, na Ostravici si děti hrají na jeho akátové prolézačce a u bájné hory Slezanů Čantorii se turisté řídí jím vyřezaným ukazatelem cesty.

(ka, mat)