Minulé pondělí, když se v Hranicích vylila Bečva, k nim voda z blízké Luhy nedošla. O sedm dní později už vypadala situace kolem jejich domu o něco hůř. „Z jedné strany se směrem k nám zvětšovala kaluž, vylitá z potoka, z druhé strany šly přívaly z polí,“ popisuje paní Jana.

Jen díky hasičům, kteří vytvořili u vstupních dveří barikády z pytlů a písku, se jim teď v pondělí nedostala voda až dovnitř.

„Už ale chybělo opravdu jen pár centimetrů,“ podotýká paní Humplíková, která nelenila a pro všechny případy vyskládala cenné věci, které by mohla voda znehodnotit, na stoly a skříňky.

Do vánoc žili v unimobuňkách

Loňská červnová povodeň je připravila na půl roku o slušné bydlení. Obec pro ně tehdy sehnala dvě unimobuňky, ve kterých žili až do vánoc. „Pak jsme teprve začali s omítkami, protože do té doby se dům vysoušel,“ vzpomíná paní Jana a dodává, že poslední vnitřní omítky dokončili teprve minulý týden.

Když v pondělí večer oknem sledovala hasiče, jak staví hráz kolem Luhy, aby nevytopila jejich sousedy, rozhodla se raději odjet do bezpečí. „Vydržela jsem jen do půlnoci. Pak jsem sedla do auta a jela k synovi do Hustopečí,“ přiznala se paní Jana, která by se z Polomi nejraději odstěhovala.

Když prší a ona je zrovna na cestách, honí se jí hlavou ty nejhorší scénáře.

„Vždycky s hrůzou čekám, jak to bude vypadat doma, až tam dorazím,“ snaží se popsat své pocity. Podobně je na tom i její přítel, pan Drahomír. „Jestli ta voda ještě jednou vleze do baráku, tak ho začneme používat jen jako chalupu a přestěhujeme se jinam,“ dušuje se.

Vyměnili střechu

Podle něj už by nemělo smysl dál do domu investovat. Po loňských záplavách a následném požáru museli vyměnit střechu, která přišla na půl milionu. Tehdy jim pomohly obce Polom a Bělotín. Jedna jim věnovala dřevo na krov, druhá tašky.

„Hodně nám pomohly dotace a peníze od charity a od nadace Člověk v tísni. Něco nám taky dala pojišťovna a proto jsme se za zbytek peněz rozhodli opravit první patro a přestěhovat tam alespoň ložnici,“ nastínil své další plány s domem pan Sehnal.

Zranil ho ohořelý trám

Ten měl vloni ještě jednu smůlu navíc. Při úklidu ohořelých trámů ze střechy na něj jeden z nich spadl a zranil ho tak, že musel podstoupit operaci.

„Zahojilo se to dobře, měl jsem štěstí. Hlavní je, že chodím,“ komentuje svůj současný zdravotní stav pan Drahomír, který doufá, že teď už jim snad bude osud nakloněn.